Zlínský kraj ocenil mistry tradiční rukodělné výroby

  11.10.2017
Zlínský kraj ocenil mistry tradiční rukodělné výroby

UHERSKÉ HRADIŠTĚ – Třem osobnostem regionu udělil hejtman Jiří Čunek titul Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje za dokonalé ovládání postupu a technologie tradičního řemesla a za předávání těchto zkušeností budoucím generacím. Ocenění získali:

Zuzana Hartlová (práce s hlínou – tradiční tupeská fajáns)
Jiří Hýža (práce s kůží – krojová obuv)
Petr Mužík (práce s perletí – výroba oděvních doplňků z oblasti Valašska).

Titul byl v letošním roce udělen pošesté.

Slavnostní ocenění se uskutečnilo ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, které má statut Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje. Stalo se tak za přítomnosti dalších členů Rady Zlínského kraje Jiřího Sukopa, Michaely Blahové a Jana Pijáčka, představitelů města, kraje i kulturních organizací, zástupců Ministerstva kultury a dalších hostů.

Poděkování Zlínského kraje patřilo všem letošním nominovaným, jimiž byli

1.       Zuzana Hartlová – práce s hlínou – tradiční tupeská fajáns
2.      Petr a Zlatuše Hejdovi – práce s kůží – výroba krojové obuvi a opasků
3.      Marie Hrňová – textilní techniky – vyšívání krojových součástek a pletení valašských ponožek
4.      Jiří Hýža – práce s kůží – krojová obuv
5.      Pavel Kolaja – práce s hlínou – kamenina, hrnčina, majolika
6.      Petr Mužík – práce s kůží a perletí – výroba oděvních doplňků z Valašska – krpce, opasky, kotule
7.      Danuše Trtíková – textilní techniky – háčkované kytičky
8.      Jan Vysloužil – práce se dřevem - řezbářství

Nositelé titulu dostali finanční odměnu deset tisíc korun a zároveň mají právo zdarma užívat na oceněných výrobcích a propagačních materiálech označení - ochrannou známku administrovanou Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti rovněž zakoupí od nositelů titulu „Mistr" výrobky v celkové hodnotě 50.000 Kč

Podrobná charakteristika dovedností oceněných:

Zuzana Hartlová, okres Uherské Hradiště – práce s hlínou – tradiční tupeská fajáns

Specifikace předloženého výrobku (stručný popis)

Jako jedna z mála keramiků se zabývá do dnešních dnů výrobou tradiční majoliky, užitkové a dekorační keramiky. Vychází z tvarů, dekorů i barevné škály, navazující na dlouholetou tradici rodu Úředníčků a Hartlů, která od počátku respektovala znalost technologie přípravy kvalitní hlíny, bílé polevy i dalších ustálených barev vysokého žáru. Od dětství se pohybovala v prostředí, kde se keramika vyráběla a byla zasvěcována do celého technologického postupu. Zásadní posun pro ni znamenalo studium ve Škole uměleckých řemesel v Praze, v SUPŠ v Uh. Hradišti a osobní umělecký vliv akad. Malíře Rudy Kubíčka, Jiřího Vlacha, Stanislava Mikuláštíka, Vladimíra Groše či spolupráce s manžely Radovými, Marií Kotrbovou a Jaroslavem Hurtem. Dlouhá léta působila v Družstvu umělecké výroby Lidová tvorba v Tupesích, kde předávala cenné zkušenosti a znalosti desítkám točířů a malereček, kteří dnes pracují v samostatných dílnách. Svou vlastní dílnu založila v roce 1998.

K nejčastěji uplatňovaným dekorům patří tupeská růže s okvětím, slaměnkový dekor s využitím drobných žlutých nebo červených kvítků, ale především je specialistkou na hotovení kopií či replik habánských motivů a starých západoslovenských dílen, včetně využívání modrých geometrických motivů. Vyrábí také jídelní servisy pro sběratele s vinařskou tematikou, s cechovními náměty, miniatury – čutorky, zvířátka, drobné předměty veškerého sortimentu, betlémy i figurální plastiky.

Výrobkyně si zajišťuje veškerou práci spojenou s její uměleckou tvorbou sama, kvalitní hlínu nakupuje od velkododavatele keramické hlíny v regionu, své zboží sama točí na elektrickém hrnčířském kruhu, sama svůj sortiment maluje.

Jiří Hýža, okres Zlín – práce s kůží – krojová obuv

Specifikace předloženého výrobku (stručný popis)

Jiří Hýža vystudoval Střední odborné učiliště obuvnické ve Zlíně, obor obuvník, poté Střední průmyslovou školu kožařskou ve Zlíně, obor výroba obuvi a galanterního zboží a tomuto oboru se věnuje po celý profesní život.  Zásadním způsobem jej ovlivnil otec Svatopluk Hýža, který od roku 1991 vlastnil a provozoval firmu SH – Svatopluk Hýža, zabývající se výrobou a opravami krojové obuvi.

Naučil se nejprve vyrábět opasky ke krojům, brašny a různé kožené součásti krojů, poté krpce a později i čižmy, střevíce, vysoké šněrovací boty, vrapené ženské čižmy a další. Pokračovatelem řemesla bude syn Jan, který studuje na SPŠP Zlín obor zpracování plastů, pryže a usní a zaměřuje se na výrobu obuvi. Jan se svým otcem jezdí ve volných chvílích do jeho dílny, kde se učí výrobu krpců a sleduje i výrobu ostatní krojové obuvi. Při výrobě opasků je již samostatný.

K základnímu sortimentu patří krpce, které šije původní technologií. Při výrobě krpců používá tříslo činěnou hovězí useň, ze které krojí šablony jednotlivých velikostí. K tomu se vykrojí sešívací řemínky, tzv. švihle. Před samotnou výrobou se tyto součásti musí namočit, aby useň změkla a dala se tvarovat. Po usušení si kůže podrží tento tvar. K výrobě používá ruční nářadí, jako např. šídlo, kladivo, napínací kleště. Za použití tohoto nářadí se rozmočená kůže ve špičce nakrabatí (nakrpatí), sešije se připraveným švihlem, který se proplétá šídlem vytvořenými dírkami. Poté se špička nasadí na dřevěné kopyto, kde se dotvaruje poklepáním. Následně se krpec napínacími kleštěmi natáhne do paty a do stran, přichytí se ke kopytu hřebíčky, tzv. pórky. Pak se došije špička až k nártu, kde se na bocích vytvoří další sklady kůže a pokračuje se v šití až do paty, popř. po vnitřní straně až ke špičce, kde se švihel zakončí zapošitím. Po dokončení se krpce nechají na kopytu vyschnout, čímž získají danou velikost a tvar. Na závěr se krpce zdobí vypalováním a vyrážením vzorů. Je držitelem certifikátu „Pravé valašské".

Vedle krpců ovládá hotovení opasků (tzv. vybíjaných, zbojnických, hanáckých) a dle konkrétních předloh vysokou krojovou obuv pro všechny národopisné oblasti. Je výrobcem také tanečních kožených, textilních treter a piškotů.

Petr Mužík, okres Vsetín –práce s perletí a kůží – výroba oděvních doplňků z oblasti Valašska – kotule, krpce, opasky

Specifikace předloženého výrobku (stručný popis)

Petr Mužík se narodil ve Vsetíně. Jeho otec Josef Mužík pracoval jako strojní mechanik ve Zbrojovce Vsetín, jeho matka Anna Mužíková, sestra Boženy Vráželové, pochází ze známé řezbářské rodiny Michalčáků z Nového Hrozenkova-Vranče. Sama se tomuto řemeslu také věnovala až do své smrti. Rodina otce pochází z Velkých Karlovic a tam také (v údolí Bzové) rodina trávila všechen svůj volný čas. Petr jako malý kluk tancoval v souborech Vsacánek a Portáš. To vše vytvořilo dobrou platformu pro jeho budoucí hluboký vztah k Valašsku, jeho tradicím a umělecké rukodělné výrobě.

Vystudoval obor mechanik-elektronik ve Valašském Meziříčí a Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži – obor hoboj. Po dokončení studia konzervatoře pracoval v rámci náhradní vojenské služby v Domově důchodců Bzové a tehdy se začal věnovat uměleckým řemeslům, nejdříve řezbářství. V tomto oboru čerpal především z odkazu a zkušeností své matky a svého dědečka Josefa Michalčáka (Mistra uměleckého řezbářství). Poté se začal zajímat o výrobu valašských krpců, opasků a později přidal i výrobu perleťových kotulí – spinek. Výrobu krpců se naučil sám z dochovaných dobových materiálů, navázal zde na výrobu Petra Stoklasy z Velkých Karlovic-Lopušánek. Krpce vyrábí tradičním způsobem z jednoho kusu kůže bez použití moderních nástrojů. Jako nářadí používá pouze nůž, srnčí parůžek, kleště a kladívko. K tomu se váže i výroba dalšího koženého doplňku krojů – valašského opasku. Vzhledem k tomu, že je kreativní a má bohatou představivost, nastudované vzory pro výzdobu dále sám rozvíjí, vytváří vlastní výzdobné náměty tak, aby byl každý opasek originálem.

Při pátrání po starých výrobních postupech a dokumentárních materiálech z Valašska narazil také na ruční výrobu perleťových kotulí. Ta byla zdokumentována pracovníky ÚLUVu v šedesátých letech 20. století v Novém Hrozenkově u zdatných řemeslníků Martina a Jakuba Tkadlečkových. V současné době není v České republice kromě Petra Mužíka již další tvůrce, který by se této specifické a jedinečné výrobě věnoval.

Výroba perleťových kotulí

Lastury výrobce nejprve máčí ve vodě, řezal lupenkovou pilkou, ručně obrušoval na potřebný tvar a sílu, polotovar hladil smirkovým papírem a dobrušoval pemzou. Kruhový otvor uprostřed narýsoval kružítkem a pak vyřízl. Dírky o průměru 2–3 mm po obvodu i kolem středu vyvrtal malým kopinatým vrtákem upnutým do dřevěného kolovrátku. Ornament si vyznačil pomocí inkoustové tužky. Samotnou výzdobu prováděl tradiční technikou gravírování ručním trojhranným rydlem, zabroušeným „na pohanku". Poté se kotule vařily v roztoku kyseliny solné (odstraní zbytek nečistot), omývaly v mýdlové vodě a konečně leštily. Naposled se připevnila zapínací jehlic. Využívá i odpadový materiál, ze kterého hotoví velké zapínací jehlice.

Zpracovala: Helena Mráčková s využitím podkladů Odboru kultury a památkové péče krajského úřadu a Slováckého muzea v Uherském Hradišti

11. 10. 2017

Další informace:
Renata Janečková
tisková mluvčí
Krajský úřad Zlínského kraje
577 043 190, 731 555 161

-mg-4771-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4775-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4782-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4784-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4789-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4795-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4798-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4803-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4807-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4811-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4818-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4828-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4833-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4841-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4843-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4850-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4864-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4866-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4868-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4873-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4884-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4898-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4908-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4914-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4925-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4935-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4943-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4955-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4959-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4961-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4963-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4974-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4975-foto-jiri-balat.jpg
-mg-4978-foto-jiri-balat.jpg

Dokumenty ke stažení

.zip foto ke stažení 21066,45 kB

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.