Zlínské salony 1936–1948

Výstava reflektuje 85. výročí od uspořádání I. Jarního zlínského salonu. Věnuje se historii tohoto fenoménu již od prvních ročníků, během nichž pořadatelé hledali možnosti, jak tento výstavní formát uchopit v prostředí moderního města, jehož hnacím motorem byl průmyslový podnik Baťa. Dále se zaměřuje na vývoj v průběhu válečných let, kdy tato každoroční přehlídka soudobého umění získala důstojnější výstavní podobu díky novému instalačnímu řešení navrženému architektem Janem Vaňkem.

Stala se také významným počinem v počátcích zlínského průmyslového designu, kdy byl na půdě V. Zlínského salonu, takřka navzdory době, poprvé veřejnosti průkopnicky představen návrh obráběcího stroje – revolverový soustruh vytvořený ve spolupráci nově založené Školy umění a baťovských strojíren. 

Závěrečná část představuje poválečný vývoj, během něhož se v letech 1947 a 1948 nakrátko znovu oživila myšlenka salonů prostřednictvím přehlídek v tehdejším Domě umění (Památníku Tomáše Bati), avšak v již odlišných společensko-historických podmínkách. Výstava představuje polaritu tehdejší akviziční činnosti firmy Baťa oscilující od vyhraněně modernistického pólu, zastoupený například dílem Jindřicha Štyrského, až po realisticky zobrazenou oslavu kultu těla a fyzické práce vyjádřených u řady plastik.

Kurátor: Vít Kubíček