Vymezení úseků silnic, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost

Znění zákonného zmocnění podle § 27 odst. 5 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů:

 „(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.“ „(7) Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.“ Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) § 26 odst. 2 zní: „V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ § 26 odst. 6 zní: „Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ § 26 odst. 7 zní: „Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ Vyhláška č. 104/1997 Sb., Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Komentář k zákonnému zmocnění podle § 27 odst. 5.

 
Ustanovení § 27 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích dává obcím zmocnění k vydání nařízení, v němž může obec vymezit úseky místních komunikací a chodníků, na nichž nebude provádět zimní údržbu. Takové neudržované úseky mohou být vyjmuty pro svůj malý dopravní význam ze zimní údržby, ale musí být v nařízení uveden jejich úplný a přesný výčet, jednoznačně a určitě stanovený. Doporučujeme do nařízení zanést i mapové zobrazení. V terénu je nezbytné uživatele na tuto skutečnost upozornit odpovídajícím dopravním značením. Půjde o výstražnou značku „jiné nebezpečí“ s dodatkovou tabulkou: „Silnice/místní komunikace se v zimě neudržuje“.

Obec by měla z údržby vyloučit pouze takové místní komunikace, které skutečně mají jen malý dopravní význam. Nezákonné je tedy vyloučení z údržby chodníků na frekventovaných ulicích uvnitř zástavby (např. z důvodu úspory finančních prostředků).

Komentář k zákonnému zmocnění podle § 27 odst. 7

V ustanovení § 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích je obsaženo zmocnění pro vydání nařízení, kterým obec stanoví způsob, rozsah a časové lhůty pro odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic (v některých částech obcí nejsou chodníky a chodci využívají k chůzi okrajů průjezdních úseků silnic). K provádění zimní údržby místních komunikací se vztahuje § 42 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích: „O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k pořadí důležitosti taxativně vymezené. Pro sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy je vydáván Plán zimní údržby, který by neměl být součástí nařízení obce." K uvedenému ustanovení je důležité zmínit, že zákon i vyhláška ne úplně důsledně rozlišují pojmy „zajišťování sjízdnosti a schůdnosti“ a „odstraňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti“

  •  Zajišťování sjízdnosti znamená, že poté, co je sjízdnost pozemní komunikace jako celku zhoršena či zcela přerušena - typicky je zavátá v zimním období nebo plošně popraskaná kvůli těžké dopravě - učiní vlastník opatření, aby ji opět učinil sjízdnou, např. odhrne navátý sníh, opraví rozbitý asfaltový kryt vozovky apod.
  •    Odstraňování či zmírňování závad ve sjízdnosti znamená, že vlastník se snaží průběžně odhalovat a řešit jednotlivá místa, kde je sjízdnost komunikace překvapivě lokálně zhoršena, např. posypat neodstraněný zmrazek nebo zaplnit asfaltem ojedinělý výtluk.

Ač tedy § 27 odst. 7 používá pojem odstranění závad ve sjízdnosti a schůdnosti, lze výkladem dovodit, že tento pojem je nesprávný a správně má být uvedeno zajišťování sjízdnosti a schůdnosti. Prováděcí vyhláška č. 104/1997 zavádí lhůty pro zajištění sjízdnosti a schůdnosti.

Toto rozlišování má praktický dopad v tom, že pokud se uživateli komunikace stane škoda, je nutno rozlišit příčinu vzniku škody. Pokud se jedná o navátý sníh – jedná se o povinnost zajištění sjízdnosti, ke které jsou vyhláškou stanoveny lhůty, kdy má být sjízdnost a schůdnost zajištěna. Pokud se jedná o výtluk v silnici – jedná se o závadu ve sjízdnosti, kde nejsou dány lhůty k odstranění závad. Podle konkrétních okolností každého případu by měl tedy soud k námitce vlastníka či správce pozemní komunikace zkoumat, zda bylo či nebylo v jeho možnostech danou závadu ve sjízdnosti či sjízdnosti odhalit a následně odstranit nebo zmírnit (příp. na ni upozornit) v době před vznikem újmy.

Je třeba také říct, že pokud se obec rozhodne přijmout nařízení podle § 27 odst. 7, zavazuje především sebe, protože jako vlastník místních komunikací je odpovědná za zajišťování jejich sjízdnosti a schůdnosti. V případě, že obec nařízení podle § 27 odst. 7 nepřijme, má obec povinnost očistit komunikace nejpozději v době kdy v místě začíná denní život a frekvence (NS 3 Cz43/68).

Porušení nařízení obce je nezbytné posoudit z hlediska prokazatelnosti existence celkového zhoršení nebo přerušení sjízdnosti nebo schůdnosti. Smyslem nařízení obce je především předejít takovým situacím, které by měly za důsledek úrazy chodců související s výkonem jejich práva na obecné užívání veřejně přístupných chodníků.

Ústava ponechává na soudcích obecných soudů řešení  otázky dopravní významnosti konkrétní komunikace. Soudy mají také v rovině konkrétní kontroly norem ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy posoudit, zda obec vyloučením určité komunikace ze zimní údržby překročila zákonné zmocnění, a pokud zde shledají exces, pak podzákonný právní předpis, tj. „výlukové“ nařízení obce nepoužijí (Pl. ÚS 35/04).

Pokud obec svým nařízením vyloučila určitou komunikaci ze zimní údržby a tím překročila zmocnění vyloučit ze zimní údržby jen komunikace s malým komunikačním významem (§ 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, nyní § 26 odst. 5), obecný soud pak musí  takovýto exces zhodnotit prizmatem své povinnosti posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem vyplývající z čl. 95 odst. 1 Ústavy. Obdobně to platí u nařízení, kterým obec stanovuje rozsah, způsob a lhůty pro odstraňování závad ve schůdnosti (§ 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, nyní tamtéž), u kterých musí soudy zkoumat, zda obec nepřiměřeně neomezila svou povinnost zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb.(I. ÚS 2315/15, bod 97). Obec tedy není oprávněna svévolně za komunikaci s malým dopravním významem označit jakoukoli komunikaci, ale pouze takovou, jejíž dopravní význam je skutečně malý.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 1481/2017, částečně překlenul absenci právně závazných pravidel k určení dopravně významné komunikace. Jednalo se případ chodkyně zraněné v centru Prahy na namrzlém neposypaném chodníku, jehož stav byl nedobrý v celém úseku.  Podle Nejvyššího soudu právní úprava v silničním zákoně zakládá objektivní odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění, která je ovšem spojena jen s výskytem závady ve sjízdnosti či schůdnosti. Nevyloučil přitom ani případnou obecnou odpovědnost vlastníka (správce) komunikace za konkrétní porušení právní povinnosti s presumovaným zaviněním dle občanského zákoníku. Zdůraznil, že pokud vlastník zařadí mezi dopravně nevýznamné komunikace i takovou, která do této kategorie nepatří, jde o postup v rozporu se zákonem. Povinnost zimního úklidu kladená na vlastníka komunikací obecně již z titulu jeho vlastnictví nemůže být bezbřehá či absolutní, a proto nemusí udržovat veškeré své místní komunikace schůdné. K výjimkám musí mít opodstatněný důvod, který dává silniční zákon tím, že umožňuje v zájmu řádné údržby skutečně potřebných míst vyřadit z této povinnosti komunikace dopravně druhořadé, tedy zejména takové, které se nacházejí v místech zřídka používaných či jinak nevýznamných. V předmětném případě se jednalo ze strany Prahy o zjevné vykročení ze zákonného zmocnění, neboť v rozporu se zákonným předpokladem malé dopravní významnosti komunikace nesprávně vyloučila úsek chodníku v ulici Na Perštýně, ústící do Národní třídy, která je nejkratší spojnici mezi historickým centrem a stanicí MHD. Tato ulice má nepochybně větší než malý dopravní význam a obec nebyla oprávněna ji dle § 27 odst. 5 silničního zákona vyloučit ze zimní údržby.

dokumenty ke stažení

.pdf Vzor vymezení neudržovaných úseků silnic 440,21 kB
.docx Vzor vymezení neudržovaných úseků silnic 14,2 kB

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny Krajského úřadu Zlínského kraje

  • pondělí 8:00 - 17:00
  • úterý 8:00 - 15:00
  • středa 8:00 - 17:00
  • čtvrtek 8:00 - 15:00
  • pátek 8:00 - 13:00
Otevírací doba pokladny
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap