Vymezení úseků silnic, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost

Znění zákonného zmocnění podle § 27 odst. 5 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů:

 „(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.“ „(7) Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.“ Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) § 26 odst. 2 zní: „V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ § 26 odst. 6 zní: „Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ § 26 odst. 7 zní: „Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“ Vyhláška č. 104/1997 Sb., Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Komentář k zákonnému zmocnění podle § 27 odst. 5.

 
Ustanovení § 27 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích dává obcím zmocnění k vydání nařízení, v němž může obec vymezit úseky místních komunikací a chodníků, na nichž nebude provádět zimní údržbu. Takové neudržované úseky mohou být vyjmuty pro svůj malý dopravní význam ze zimní údržby, ale musí být v nařízení uveden jejich úplný a přesný výčet, jednoznačně a určitě stanovený. Doporučujeme do nařízení zanést i mapové zobrazení. V terénu je nezbytné uživatele na tuto skutečnost upozornit odpovídajícím dopravním značením. Půjde o výstražnou značku „jiné nebezpečí“ s dodatkovou tabulkou: „Silnice/místní komunikace se v zimě neudržuje“.

Obec by měla z údržby vyloučit pouze takové místní komunikace, které skutečně mají jen malý dopravní význam. Nezákonné je tedy vyloučení z údržby chodníků na frekventovaných ulicích uvnitř zástavby (např. z důvodu úspory finančních prostředků).

Komentář k zákonnému zmocnění podle § 27 odst. 7

V ustanovení § 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích je obsaženo zmocnění pro vydání nařízení, kterým obec stanoví způsob, rozsah a časové lhůty pro odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic (v některých částech obcí nejsou chodníky a chodci využívají k chůzi okrajů průjezdních úseků silnic). K provádění zimní údržby místních komunikací se vztahuje § 42 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích: „O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k pořadí důležitosti taxativně vymezené. Pro sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy je vydáván Plán zimní údržby, který by neměl být součástí nařízení obce." K uvedenému ustanovení je důležité zmínit, že zákon i vyhláška ne úplně důsledně rozlišují pojmy „zajišťování sjízdnosti a schůdnosti“ a „odstraňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti“

  •  Zajišťování sjízdnosti znamená, že poté, co je sjízdnost pozemní komunikace jako celku zhoršena či zcela přerušena - typicky je zavátá v zimním období nebo plošně popraskaná kvůli těžké dopravě - učiní vlastník opatření, aby ji opět učinil sjízdnou, např. odhrne navátý sníh, opraví rozbitý asfaltový kryt vozovky apod.
  •    Odstraňování či zmírňování závad ve sjízdnosti znamená, že vlastník se snaží průběžně odhalovat a řešit jednotlivá místa, kde je sjízdnost komunikace překvapivě lokálně zhoršena, např. posypat neodstraněný zmrazek nebo zaplnit asfaltem ojedinělý výtluk.

Ač tedy § 27 odst. 7 používá pojem odstranění závad ve sjízdnosti a schůdnosti, lze výkladem dovodit, že tento pojem je nesprávný a správně má být uvedeno zajišťování sjízdnosti a schůdnosti. Prováděcí vyhláška č. 104/1997 zavádí lhůty pro zajištění sjízdnosti a schůdnosti.

Toto rozlišování má praktický dopad v tom, že pokud se uživateli komunikace stane škoda, je nutno rozlišit příčinu vzniku škody. Pokud se jedná o navátý sníh – jedná se o povinnost zajištění sjízdnosti, ke které jsou vyhláškou stanoveny lhůty, kdy má být sjízdnost a schůdnost zajištěna. Pokud se jedná o výtluk v silnici – jedná se o závadu ve sjízdnosti, kde nejsou dány lhůty k odstranění závad. Podle konkrétních okolností každého případu by měl tedy soud k námitce vlastníka či správce pozemní komunikace zkoumat, zda bylo či nebylo v jeho možnostech danou závadu ve sjízdnosti či sjízdnosti odhalit a následně odstranit nebo zmírnit (příp. na ni upozornit) v době před vznikem újmy.

Je třeba také říct, že pokud se obec rozhodne přijmout nařízení podle § 27 odst. 7, zavazuje především sebe, protože jako vlastník místních komunikací je odpovědná za zajišťování jejich sjízdnosti a schůdnosti. V případě, že obec nařízení podle § 27 odst. 7 nepřijme, má obec povinnost očistit komunikace nejpozději v době kdy v místě začíná denní život a frekvence (NS 3 Cz43/68).

Porušení nařízení obce je nezbytné posoudit z hlediska prokazatelnosti existence celkového zhoršení nebo přerušení sjízdnosti nebo schůdnosti. Smyslem nařízení obce je především předejít takovým situacím, které by měly za důsledek úrazy chodců související s výkonem jejich práva na obecné užívání veřejně přístupných chodníků.

Ústava ponechává na soudcích obecných soudů řešení  otázky dopravní významnosti konkrétní komunikace. Soudy mají také v rovině konkrétní kontroly norem ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy posoudit, zda obec vyloučením určité komunikace ze zimní údržby překročila zákonné zmocnění, a pokud zde shledají exces, pak podzákonný právní předpis, tj. „výlukové“ nařízení obce nepoužijí (Pl. ÚS 35/04).

Pokud obec svým nařízením vyloučila určitou komunikaci ze zimní údržby a tím překročila zmocnění vyloučit ze zimní údržby jen komunikace s malým komunikačním významem (§ 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, nyní § 26 odst. 5), obecný soud pak musí  takovýto exces zhodnotit prizmatem své povinnosti posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem vyplývající z čl. 95 odst. 1 Ústavy. Obdobně to platí u nařízení, kterým obec stanovuje rozsah, způsob a lhůty pro odstraňování závad ve schůdnosti (§ 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, nyní tamtéž), u kterých musí soudy zkoumat, zda obec nepřiměřeně neomezila svou povinnost zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb.(I. ÚS 2315/15, bod 97). Obec tedy není oprávněna svévolně za komunikaci s malým dopravním významem označit jakoukoli komunikaci, ale pouze takovou, jejíž dopravní význam je skutečně malý.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 1481/2017, částečně překlenul absenci právně závazných pravidel k určení dopravně významné komunikace. Jednalo se případ chodkyně zraněné v centru Prahy na namrzlém neposypaném chodníku, jehož stav byl nedobrý v celém úseku.  Podle Nejvyššího soudu právní úprava v silničním zákoně zakládá objektivní odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění, která je ovšem spojena jen s výskytem závady ve sjízdnosti či schůdnosti. Nevyloučil přitom ani případnou obecnou odpovědnost vlastníka (správce) komunikace za konkrétní porušení právní povinnosti s presumovaným zaviněním dle občanského zákoníku. Zdůraznil, že pokud vlastník zařadí mezi dopravně nevýznamné komunikace i takovou, která do této kategorie nepatří, jde o postup v rozporu se zákonem. Povinnost zimního úklidu kladená na vlastníka komunikací obecně již z titulu jeho vlastnictví nemůže být bezbřehá či absolutní, a proto nemusí udržovat veškeré své místní komunikace schůdné. K výjimkám musí mít opodstatněný důvod, který dává silniční zákon tím, že umožňuje v zájmu řádné údržby skutečně potřebných míst vyřadit z této povinnosti komunikace dopravně druhořadé, tedy zejména takové, které se nacházejí v místech zřídka používaných či jinak nevýznamných. V předmětném případě se jednalo ze strany Prahy o zjevné vykročení ze zákonného zmocnění, neboť v rozporu se zákonným předpokladem malé dopravní významnosti komunikace nesprávně vyloučila úsek chodníku v ulici Na Perštýně, ústící do Národní třídy, která je nejkratší spojnici mezi historickým centrem a stanicí MHD. Tato ulice má nepochybně větší než malý dopravní význam a obec nebyla oprávněna ji dle § 27 odst. 5 silničního zákona vyloučit ze zimní údržby.

dokumenty ke stažení

.pdf Vzor vymezení neudržovaných úseků silnic 440,21 kB
.docx Vzor vymezení neudržovaných úseků silnic 14,2 kB
aktualizováno: 20.4.2021

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny Krajského úřadu Zlínského kraje

  • pondělí 8:00 - 17:00
  • úterý 8:00 - 15:00
  • středa 8:00 - 17:00
  • čtvrtek 8:00 - 15:00
  • pátek 8:00 - 13:00
Otevírací doba pokladny
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap