Velehrad – Komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Komplex kláštera

s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie

sv. Cyrila a Metoděje

Významné duchovní centrum, místo církevních poutí a cyrilometodějských oslav. Místo přesahující duchovní, náboženské a kulturní dědictví.

Počátky současného komplexu kláštera a baziliky na Velehradě sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Zakladateli kláštera byli moravský markrabě Vladislav Jindřich (bratr Přemysla Otakara I.) a olomoucký biskup Robert. Na místo, spojené s příchodem a působením věrozvěstů Cyrila a Metoděje a  metropolí prvního arcibiskupa moravského, začínají přicházet poutníci z domova i z ciziny.

Původně románsko-gotická stavba kláštera se v důsledku husitských válek v 15. stol. nedochovala. Současná podoba pochází z přelomu 17. a 18. století. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a roku 1927 udělil zdejšímu kostelu titul a výsady menší baziliky.

U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. A dne 22. dubna 1990 se zde uskutečnila návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.

 Od roku 2000 se každoročně před bazilikou koná v předvečer státního svátku Dne příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje charitativní koncert, který je navštěvován desetitisíci poutníky nejen z České republiky.

Interiér baziliky opticky zvedá strop o dvě patra velkoryse řešená klenba s malbami. Autorem fresek je Ignác Egstein. Uprostřed je znázorněno nebe s Nejsvětější Trojicí a Matkou Boží. Blíž k presbytáři, na stupních oltáře, je zachycena událost z roku 1421 – upálení sedmi cisterciáků včetně opata Jana husitskými vojáky a zkáza kláštera. Na opačné straně vidíme křest krále Svatopluka, který pozval věrozvěsty na Moravu.

V závěru baziliky je vybudován mohutný kůr, který nese bohatě zdobené varhany. Mechanika pochází z 20. století, řezby jsou barokní. Vrcholem figurální výzdoby prospektu varhan je scéna Zvěstování. Mezi křídly varhan je prolomeno okno s vitráží představující Pannu Marii jako Královnu nebes, před níž klečí sv. Cyril a Metoděj. Bohatě jsou zdobeny rovněž boční kaple, zvláštní pozornost si zasluhují kaple sv. Cyrila a Metoděje s legendárními výjevy z jejich života a kaple sv. Floriána, kde je umístěn obraz soluňských bratří od polského malíře Matejky. Obraz byl věnován bazilice polskými poutníky v rámci 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1885.

Kazatelna Je přisuzována italské řezbářské dílně Baltassara Fontany, který vybudoval v bazilice také zděné oltáře se sochami. Na stříšce kazatelny je alegorická postava církve s atributy božských ctností, s křížem (víra), kotvou (naděje) a kalichem (láska).

Skutečný skvost barokního řezbářství představují chórové lavice, které kryjí dvě a dvě postranní kaple. Ornamentika řezeb (bylo použito 3 druhů dřeva) čerpá inspiraci z domácího prostředí. Figurální výzdoba představuje apoštoly, anděly a světce z cisterciácké a benediktinské řeholní rodiny. Kompozicím, jež tvoří vzájemný protiklad, vévodí Kristus a Panna Maria.
V křížení lodí je možné pohlédnout do klenby barokní kupole, kde je vidět malba dokumentující založení kláštera. Výška klenby zde dosahuje 25 metrů. V rozích křížení lodí jsou malby čtyř západních církevních otců (sv. Augustin, sv. Ambrož, sv. Jeroným a sv. Řehoř Veliký).

Do středu transeptu byl v roce 1985 (k výročí úmrtí sv. Metoděje) situován nový oltář od akad. sochaře Otmara Olivy. Ústřední výjev v čele oltáře zachycuje loučení sv. Metoděje s Moravany krátce před smrtí. Na pravé (epištolní) straně papež Hadrián II. schvaluje věrozvěstům slovanskou liturgii a udílí arcibiskupské paladium sv. Metoději. Na levé (evangelijní) straně se sv. Metoděj loučí s umírajícím Cyrilem. Obětní stůl je dílem ing. arch. Tomáše Černouška a akademického sochaře Otmara Olivy.

Po stranách presbytáře jsou dvě sousoší od kroměřížského sochaře Ferdinanda Neumanna. Na pravé straně jsou to spolupatroni Evropy svatí Cyril a Metoděj, vlevo knížata apoštolská svatí Petr a Pavel.

Za oltářem kaple sv. Benedikta je ukryta Královské kaple. V roce 1923 v ní byl pohřben olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan, mimořádná postava moravské církve přelomu devatenáctého a dvacátého století. Velehrad je i místem odpočinku J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ.

Při návštěvě baziliky není možné minout ani kapli Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. Nad oltářem se nachází obraz Panny Marie s Ježíškem od Emanuela Dítě z roku 1919. Je malován podle vzoru byzantské ikony z římské baziliky Panny Marie Větší.

 Možnosti prohlídek:

květen – září: pondělí – pátek 9 –12 a 13 –16 hodin. V době státních svátků bude otevírací doba stejná jako o víkendech.  V době církevních obřadů či kulturních pořadů se od prohlídky upouští.

Odkaz:  www.farnostvelehrad.cz, www.velehrad.cz

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

  • +420 577 043 111
  • podatelna@kr-zlinsky.cz
telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Odkazy

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.