Tržní řád

Metodika k zákonnému zmocnění podle § 18 odst. 1 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon):

 „(1) Obec může v přenesené působnosti vydat tržní řád formou nařízení obce. Pro nabídku, prodej zboží (dále jen „prodej“) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona tržní řád vymezí:

a) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“), a jejich rozdělení (např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),

b) stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť,

c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,

d) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,

e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu.

(3) Obec může nařízením obce vydaným podle odstavce 1 stanovit, že se toto nařízení obce nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány.“

Komentář k zákonnému zmocnění

Problematika vzájemného vztahu podnikatelského sektoru a veřejného sektoru představovaného místní samosprávou byla řešena i za první republiky, v poválečném období byla regulace trhového prodeje upravena zákony o vnitřním obchodě. Po roce 1990 se obce snažily regulovat prodej na tržištích obecně závaznými vyhláškami v rámci samostatné působnosti. Obec při vydávání tržního řádu vycházela ze závěrů, že regulace prodeje na tržištích není podle své povahy upravena zvláštními předpisy jako výkon státní správy a současně se jedná o otázku místního významu. Obec v rámci samostatné působnosti tržním řádem upravovala takové vztahy a záležitosti, které dosud právními zákonnými normami upraveny nebyly.

Při změnách zákonů dotýkajících se místní právotvorby docházelo v uplynulých letech mnohdy ke změně působnosti subjektu oprávněného vydat právní předpis. Novelou živnostenského zákona č. 280/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo k převedení tržních řádů ze samostatné do přenesené působnosti obce. Účelem této právní úpravy bylo zkvalitnění stánkového prodeje s ohledem na místní potřeby obyvatel obce a zamezení živelnému rozvoji stánkového prodeje bez možnosti obce v případě potřeby regulovat nežádoucí stav. Vložením ustanovení § 18 do živnostenského zákona se umožňuje obcím vydávat tržní řády závazné pro celý územní obvod obce, zatímco dosavadní úprava dávala tuto možnost pouze pro veřejná prostranství, tj. především pro obecní pozemky. Současná právní úprava dává mimo jiné možnost obcím soustředit stánkový prodej na vyhrazená místa – tržiště. Tržní řád působí na všechna tržiště (nezastřešené) a tržnice (zastřešené), tzn. nejen obecní.

Rozhodnutí obce vydat tržní řád v přenesené působnosti formou nařízení obce je oprávněním obce, nikoliv povinností. Jakmile však obec tohoto oprávnění využije a vydá tržní řád, musí splňovat všechny náležitosti stanovené taxativně v § 18 odst. 1 živnostenského zákona. Nařízení obce se vztahuje na celé území obce a tržní řád je závazný pro celý územní obvod obce, včetně soukromých pozemků. V případě, že obec má vydaný tržní řád, může být prodej či poskytování služeb uskutečňován pouze na místech vyjmenovaných a jednoznačně určených tržním řádem.

Živnostenský zákon používá pojem tržiště a tržnice, ale nijak je nespecifikuje. Definice těchto pojmů najdeme v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Pokud obsahem tržního řádu jsou pojmy tržiště, tržnice nebo stánek, jejich vymezení nemůže být odlišné od zákona o spotřebních daních. Živnostenský zákon obsahuje pouze demonstrativní výčet prodejních míst, kde je možno realizovat prodej zboží a poskytovat služby mimo zkolaudovanou provozovnu, a proto může obec v tržním řádu určit další, zákonem nepojmenovaná místa a označit tato místa odlišným způsobem (např. jako „tržní místo“, „prodejní místo“ apod.).

Co se týká předsunutých prodejních míst (zahrádky v restauracích apod.), neexistuje žádná právní úprava, která by ji řešila. Takové prodejní místo by však mělo splňovat určité znaky. Především musí jít o činnost vykonávanou stejným provozovatelem, dále zde musí být personální, místní či sortimentní propojení s klasickou provozovnou. O předsunutou formu prodeje se jedná vždy, je-li na uvedeném prodejním místě (tj. mimo klasickou provozovnu) realizován prodej zboží, resp. jsou-li zde poskytovány služby. Naproti tomu za předsunutý prodej nelze již považovat pouhou nabídku zboží, jeho reklamu, výstavu, propagaci apod., pokud v těchto případech nedochází k prodeji prezentovaného zboží.

Obec může nařízením – tržním řádem dále stanovit, že se toto nařízení obce nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány. Takové omezení může být místní (zákaz prodeje zboží v okolí školy, kostela či jiných významných památek) nebo časové (zákaz v určité době, např. po 21:00 hodině).

Pokud se obec rozhodne vydat tržní řád formou nařízení obce, vydává ho v rámci státní správy živnostenského podnikání. Tržní řád se neomezuje na stanovení pravidel pouze pro „živnostníky“, nýbrž pro všechny subjekty, které na tržišti prodávají zboží nebo poskytují služby (včetně správce tržiště). Tržním řádem lze přitom blíže upravit např. i takové činnosti, k jejichž provozování buď není živnostenské oprávnění třeba, protože jde o činnosti, jež ke svému provozování nepotřebují vůbec žádné oprávnění, resp. povolení, registraci apod., nebo jde o činnosti, jež jsou podnikáním v jiném režimu než v režimu živnostenského zákona.

Předmětem tržního řádu by např. nemělo být ani umísťování stánků na místních pozemních komunikacích, neboť se jedná o zvláštní užívání komunikací podle § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.


Související právní předpisy

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 11 odst. 1 zní: „Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.“

§ 61 odst. 2 písm. a) zní: „Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy.“

Čl. 26 Listiny základních práv a svobod:

„(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“
„(2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - kolaudační rozhodnutí

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů - vymezení pojmů tržiště, tržnice, pojízdná prodejna, stánek s občerstvením, atd.


Judikatura související se zákonným zmocněním

Přezkoumávání pravidel prodeje zboží a poskytování služeb podle ustanovení § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) je obsaženo v bohaté soudní judikatuře. Vzhledem k tomu, že problematikou tržních řádů se zabývaly soudy mnohokrát, uvádíme z dosavadní judikatury pouze některá jejich rozhodnutí.
 

Plénum Ústavního soudu dne 31. ledna 2012 vydalo rozhodnutí (Nález sp. zn. Pl. ÚS 19/11) ve věci návrhu na zrušení čl. VII obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberce č. 3/2009 o veřejném pořádku. V rámci ověřování podmínek přijetí a vydání obecně závazné vyhlášky se Ústavní soud zabýval mimo jiné také otázkou zákazu nabídky a prodeje výrobků (nebo poskytování služeb) formou pochůzkového prodeje.  Ústavní soud dospěl k závěru, že zákaz formou pochůzkového prodeje, vymezený co do druhu, tak i místa prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, musí být vymezen nařízením obce a že nelze uvedený zákaz vyslovit obecně a plošně, vždy musí být konkretizován (kupř. co do druhu prodeje zboží nebo poskytování služeb) a pro tento zákaz musí být dány věcné (a přezkoumatelné) důvody.

Rozsudek Evropského soudního dvora, čj. (Eu) C - 441/04, ze dne 23. února 2006 - stanovisko k zákazu podomního prodeje.


Ústavní soud svým rozhodnutím dne 24. března 2009 (Nález ÚS, čj. Pl. ÚS 27/06), zrušil čl. 3 odst. 2 nařízení města Ostrova č. 1/2005, tržní řád. V tržním řádu musí být vymezena prodejní místa všechna, tj. nepochybně pevně určena (identifikována), mají-li sloužit prodeji zboží a poskytování služeb „mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona“ (§ 18 odst. 1 živnostenského zákona). Tržním řádem založené oprávnění pro radu obce určovat dodatečně prodejní místa je vybočení ze zákonného zmocnění, které koliduje s ustanovením § 99 zákona o obcích, podle nějž přísluší radě obce rozhodovat v oblasti přenesené působnosti jen tehdy, stanoví-li tak zákon, a nikoli právní předpis jiný.

Ústavní soud zamítl ústavní stížnost dne 25. ledna 2006 stěžovatele Ing. S. B., zastoupeného Mgr. D. J., advokátem (Nález ÚS ze dne 25. ledna 2006, čj. III. ÚS 253/04) s tím, že tržní řád vydaný obcí na základě ustanovení § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jímž obec reguluje stánkový prodej na vymezených místech i co do sortimentu zboží, jsou-li pro to věcné důvody, nelze považovat za rozporný s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
 
Nejvyšší správní soud vydal dne 7. prosince 2005 rozhodnutí, sp. zn. 3 As 3/2005-53, jehož obsahem je stanovisko k pojmu pojízdná prodejna.

dokumenty ke stažení

.pdf Nález ÚS, čj. Pl. ÚS 6/15 -Vojkovice - zákaz pochůzkového a podomního prodeje 692,19 kB
.pdf Nález Ústavního soudu čj. Pl. ÚS 57/13 - Františkovy Lázně - zákaz pochůzkového a podomního prodeje 290,56 kB
.doc Nález ÚS, čj. Pl. ÚS 19/11 - zákaz pochůzkového prodeje 120 kB
.rtf Rozsudek Soudního dvora k zákazu podomního prodeje 112,66 kB
.doc Nález ústavního soudu čj. Pl. US 27_06 81 kB
.doc Nález ústavního soudu čj. III. US 253_04 82 kB
.rtf Rozsudek Nejvyšší správní soud - k vymezení pojmu pojízdná prodejna 224,11 kB
.docx Stanovení omezení prodeje zboží a poskytování služeb v tržním řádu 16,75 kB

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.