Střílky – kostel Nanebevzetí Panny Marie + barokní hřbitov

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Obec se zajímavou historií a jedinečnými architektonickými památkami byla v období baroka také sídlem rodu Petřvaldských. První zmínky o obci Střílky však pocházejí již ze 13. století, kdy tady stál hrad a později zámek. Zajímavostí v obci je, že ačkoli se nejedná o příliš velkou obec, stala se z ní v současnosti doslova multináboženská vesnice. Kromě římskokatolické zde také působí farnost pravoslavná a najdeme zde i komunitu jogínů, avšak k žádným sporům mezi nimi nedochází.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marieje jednolodní stavba, která si zachovala mnoho z původního interiéru. Hlavní oltář podle předlohy z olomouckého dómu sv. Václava. Obraz s námětem Nanebevzetí Panny Marie je kopií původního obrazu z Velehradu od vynikajícího benátského malíře Paola Paganiho. Počáteční období jeho tvorby je spojeno s moravským pobytem, který zahájil ve službách uměnímilovného olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna malířskou výzdobou sala terreny kroměřížského zámku. Především však významně ovlivňoval rozvoj a asimilaci na Moravu přicházejícího barokního slohu a jeho vliv na malířství konce 17. a počátku 18. století na Moravě je srovnatelný se známější osobností italského sochaře a štukatéra Baldassara Fontany. Originál oltářního obrazu Nanebevzetí Panny Marie byl však opět vrácen na Velehrad a ve Střílkách dnes můžeme vidět jen jeho kopii. Sochy po stranách oltáře náleží sv. Tomáši Akvinskému a sv. Františku
z Pauly
. Boční oltáře jsou opatřeny sochami Panny Marie Lurdské a sv. Josefa.

Velmi cenné jsou dva obrazy velehradského malíře, jezuity Ignáce Raaba jsou umístěny na zadních bočních oltářích. Byl to jeden z nejvýznamnějších českých malířů 18. století. V jeho díle lze vysledovat vliv italských a českých mistrů, například Petra Brandla. Ignác Raab je autorem celé řady obrazů a fresek zejména v kostelích, klášterech a dalších církevních stavbách. Obzvláště ceněné jsou jeho oltářní obrazy, které můžeme vidět např. v pražském kostele sv. Ignáce z Loyoly, kostele sv. Mikuláše atd. Zajímavé také je, že Raab svá díla většinou nepodepisoval, neboť za jejich pravého autora považoval Boha, který byl původcem jeho nadání.

Na levém bočním oltáři si můžeme prohlédnout jeho obraz Umučení sv. Floriana, hodnotnou barokní malbu, která působí téměř monumentálním dojmem. Součástí druhého bočního oltáře vpravo je obraz Křest knížete Bořivoje sv. Metodějem.

Za pozornost jistě stojí také barokní křtitelnice z cetechovického mramoru s velkým křížem
a korpusem Ukřižovaného z první poloviny 18. století.

Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony - větší z nich je zasvěcen Nejsvětější Trojici a dochoval se z poloviny 17. století. Druhý zvon je menší, náleží Panně Marii a je o půl století mladší.

Umělecky cenné jsou v tomto kostele především původní varhany, které jsou jedním z mála dochovaných exemplářů s dobovou akordovou kompozicí píšťal. Pocházejí od věhlasného stavitele varhan Františka Siebera z roku 1771.

Pod kostelem na úpatí kostelního terasového úbočí si můžeme všimnout kamenných kvádrů. Tyto základy jsou pozůstatkem plánované stavby kostelního dvorce, který měl vzniknout jako protějšek barokního hřbitova, který svou jedinečností nemá ve střední Evropě obdoby.

Svou unikátní architekturou a sochařskou výzdobou je místní barokní hřbitov perlou stavitelského a sochařského umění své doby. Je to výjimečné dílo na celé Moravě, ojedinělé dokonce i v rámci České republiky. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

 Za autora této mimořádné hřbitovní architektury, spojující prvky českého baroka a vídeňské hildebrandtovské inspirace, je považován biskupský architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu.

Uzavřená plocha hřbitova pod pohřbívací hlínou je podložena zdivem ve formě veliké pánve
s důmyslným větracím a kanalizačním systémem, který napomáhá urychlit tlení mrtvých těl.

Soubor tří útvarů je zde sestaven do velmi harmonického systému. Pohřebiště je ohraničeno čtvercovou zdí s vykrojenými nárožími, stejný tvar má půdorys kaple s hrobkou. Plocha hřbitova o rozloze téměř 2000 m2 byla vytvořena násypem na svahu, a je tedy značně vyvýšena nad své okolí. Hřbitov je obehnán mohutnou zdí z pískovcových kvádrů, která je vpředu asi 3 metry vysoká, na bocích a vzadu sahá do výšky až 10 metrů. Na zdi je vkusně zdobená balustráda s podstavci pro sošky a sousoší, které vroubí celý jeho obvod.  Přestože koncept sochařských děl zde nebyl doveden do konečného stadia, dotvářejí alegorické sochy s motivy smrti a vzkříšení působivou atmosféru tohoto místa.

Architektura hřbitova tak nesporně patří k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího baroka na Moravě a ve střední Evropě nemá obdoby.

Možnosti prohlídek:

květen – září: sobota 9.00 – 12.00 a 13.00 – 17. 00, neděle 13.00 – 17.00,
                          v jinou dobu na telefonním čísle +420 573 375 077,
                          v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.

Odkaz: http://farnoststrilky.webnode.cz/awww.obecstrilky.cz

 

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

  • +420 577 043 111
  • podatelna@kr-zlinsky.cz
telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Odkazy

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.