10. 11. 2020Ing. Radim Holiš
Vážení spoluobčané,
asi většina z nás v posledních týdnech době zaslechla větu „Už aby bylo jaro" a možná jste ji sami už také vyslovili, nebo si alespoň uvědomili toto vnitřní přání.
Máme za sebou zimní měsíce, které sice patřily k těm teplejším a namísto mrazů a bílé sněhové peřiny krajinu ovládla spíš pošmournost a šeď. A i když jsme neměli příležitost jaksepatří vymrznout, přirozeně se těšíme na příliv energie, kterou s sebou přináší jaro a prodlužující se dny.
Stav vyčerpanosti organismu, kterému se dřív říkalo ´jarní únava´, si už v dnešní době tolik neuvědomujeme, protože většina z nás už nestrádá nouzí o potraviny a stravu přiměřeně bohatou na vitamíny. A jakmile se o člověka pokouší nějaká ta chřipka nebo nachlazení, přípravky na posílení imunity a pár dní klidovějšího režimu zpravidla stačí k tomu, abychom se vrátili zpátky do kondice. Zato však nebezpečím, které dokáže pořádně zavirovat organismus – a to nejen na konci zimy – je permanentní přísun negativních informací útočících na člověka ze všech stran. Zprávy o všem znepokojivém, co se děje ve světě i v našem okolí, mají obrovský potenciál nepříznivě ovlivňovat naši psychiku, vyvolávat neklid, úzkost a obavy.
Mnoho věcí je potřeba brát velmi vážně a neuhýbat před nimi do zóny jakéhosi bezstarostného ´sluníčkářství´, jak se teď s oblibou říká. Svět je citelně zatížen celým komplexem velmi závažných problémů globálního rozsahu, které musí řešit světoví státníci, diplomaté, špičkoví vědci a ti, kdo vládnou a mají ve společnosti vliv. Ale i my sami musíme zaujmout osobní stanovisko. Proto je potřebné zachovat rozvahu a zdravý rozum a nenechat se zlákat rádoby jednoduchými a rychlými řešeními, která se vyrojí vždy, když je společnost oslabena nejistotou, obavami o bezpečí a strachem z budoucnosti. Měli bychom mít na paměti, že všechna příliš razantní řešení slibující nastolení nových pořádků v sobě mohou obsahovat obrovské nebezpečí.
Nechci své jarní úvahy zatěžovat těmito tématy, ale nemůžeme nepřemýšlet o tom, co se děje nejen za hranicemi, ale i za bezprostředním prahem našich domovů. Naopak bychom se měli o toto dění aktivně zajímat a nebýt neteční – zvláště ve věcech, které můžeme sami ovlivnit.
Musím přiznat, že mě těší dopisy, ve kterých mi píšete o svých radostech, nebo naopak o různých nesnázích, s nimiž si nevíte rady. I když někdy vyjde najevo, že Zlínský kraj v konkrétní záležitosti nemá „věcnou příslušnost" respektive potřebnou kompetenci a že je nutné adresovat podnět ještě jinam, je dobře, že se téma ventiluje, že se dostává do povědomí a může se s ním pracovat. I vyslovené slovo, myšlenka, se stává silou, která může měnit svět. V dobrém, a samozřejmě i ve zlém. A toho bychom si měli být vědomi – obecně v mezilidské komunikaci. Vždy to funguje lépe tam, kde je vůle si navzájem naslouchat, kde každý neprosazuje pouze svoji pravdu a svůj „koncept", ale přemýšlí o tom, co a proč mu chce sdělit jeho protějšek. O kolik víc dětí by mělo úplnou rodinu, o kolik méně manželů by se rozcházelo a o kolik víc porozumění by bylo mezi příbuznými, kolegy, mezi nadřízenými a podřízenými, mezi politickými partnery i mezi notorickými názorovými oponenty. Možná i tolik potřebná spolupráce mezi národy a různými kulturami by nemusela být „strašákem", ale příležitostí jednat a hledat konsensus.
Je dobře, že se konečně můžeme napojit na energii přírody. Ta totiž vždy ví mnohem dřív než člověk, že se přiblížilo jaro, které dokáže probudit mízu ve všem, co je živé.
Přeji nám všem, aby nás přicházející jaro povzbuzovalo k optimismu, ke schopnosti dělat radost druhým i sobě, k chuti objevovat krásu kolem nás a všímat si všeho pozitivního, co se v našem kraji daří a na co můžeme být právem hrdi.
Váš Stanislav Mišák
hejtman Zlínského kraje
Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín