V praxi dochází k časté chybovosti a neznalosti základních rozdílů mezi Nařízením obce a Obecně závaznou vyhláškou.
Rozdíl je dán již v ústavním zakotvení (právním základu) – Nařízení jsou upravena čl. 79 odst. 3. Ústavy, Obecně závazné vyhlášky čl. 104 odst. 3 Ústavy.
Nařízení mohou orgány územní samosprávy vydávat vždy jen na základě a v mezích konkrétního zákona, za předpokladu jeho výslovného zákonného zmocnění. Nařízení mají povahu prováděcích právních předpisů k zákonům. Vydání nařízení má charakter výkonu státní správy, nikoli samosprávy. Nejedná se o samostatné (autonomní) rozhodování orgánu obce, ale o jednání, které je podmíněno konkrétním zákonným zmocněním a jen v jeho rámci se obsah předpisu může pohybovat.
Obecně závazné vyhlášky mohou obce vydávat v mezích celé své zákonem stanovené působnosti. Vychází z Ústavou či zákonem garantované autonomie, pravomoci upravovat určité otázky. K vydání obecně závazné vyhlášky není třeba zvláštního zákonné delegace (zmocnění). Pro obce často není zřejmé, co ještě spadá do samostatné působnosti. Aby nedocházelo k praxi nezákonných OZV, v praxi se do zákonů dává „zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky. Nejde o zmocnění, ale spíše o konkretizaci, výslovné rozšíření možnosti realizace samostatné působnosti prostřednictvím místní právní úpravy.
Z pohledu adresáta normy se může jevit, že není rozdíl mezi nařízením a obecně závaznou vyhláškou, normotvůrce (obec vydávající právní předpis) by měla tyto rozdíly znát.
Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín