Pozlovice – kostel svatého Martina

Kostel svatého Martina

Pozlovice se v historických dokladech připomínají poprvé k roku 1287. Známo je, že v roce 1412 patřily k světlovskému panství, avšak hrad Starý Světlov, vystavěný v  dobách vlády Přemyslovců, zanikl v polovině 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad. Jako hrad loupežných rytířů byl odkoupen a pro výstrahu srovnán se zemí.

K roku 1449 je v  Moravských deskách zemských zmínka o „vsi Pozlovicích s kostelním podacím“. Z toho je zřejmé, že už v rušných dobách husitských byl v Pozlovicích kostel s duchovní správou a farou. Stěží byl kostel s farou stavěn až ve válečných dobách – a tak lze s velkou pravděpodobností říci, že už v době předhusitské – nejpozději na počátku 15. století – byla v Pozlovicích katolická duchovní správa a že původní kostel svatého Martina byl postaven jako kostel katolický. V průběhu doby husitské a v době následující po smrti katolického majitele panství Jaroslava ze Šternberka se předpokládá, že se kostel i fara dostaly do držení kališnických kněží. V průběhu 16. století byla v Pozlovicích duchovní správa novoutrakvistická s tendencí k luteranismu. V roce 1582 se v Pozlovicích připomíná novoutrakvistický farář Jan Kryšpín Vodňanský.

Roku 1633 byla opět obnovena katolická duchovní správa a od roku 1641 jsou dochovány nejstarší matriky pozlovské farnosti. Následujícího roku byl na místě starého dřevěného kostela vybudován z kamene nový kostel, který měl tvar velkého obdélníku, sakristie byla z boku. Zeď byla široká jeden metr a základ hluboký přes dva metry. Později byl objeven zazděný vchod do hrobky pod hlavním oltářem a zazděný vchod, kudy se chodilo ze sakristie do kostela. Kostel byl původně staven ve slohu gotickém. Farnost pozlovská byla tehdy neobyčejně rozsáhlá – patřilo do ní 11 obcí.

Roku 1663 byly kostel i fara vypáleny za nájezdu Tatarů a Turků. Nově vybudovány byly obě budovy po roce 1664, kostel byl rozšířen do délky a po bočních stranách o kaple, pod nimiž jsou vybudovány hrobky. Půdorys základů kostela byl pak v podobě kříže. Sakristii postavili za oltářem, aby tvar kostela byl symetrický. Pod levou kaplí se pohřbívalo do dob josefínských. Zde měly hroby nejstarší pozlovské rody – Matulíkův a Sedlářův. V nové hrobce pod pravou kaplí jsou pozůstatky členů rodu Serenyiů.

V listopadu 1704 byly Pozlovice i s farní budovou vypáleny za nájezdu kuruců z Maďarska.  Farní budova byla opět obnovena a opraven i kostel, již v barokním slohu. Místní museli od kuruců vykoupit i farní matriku, kterou nájezdníci ukradli.

Roku 1757 byla na místě staré fary postavena nová farní budova ve stylu barokního zámečku. Erb nad vchodem do fary připomíná hraběte Amanda Serenyiho, který finančně stavbu podpořil.

V letech 1790 – 1798 byly pro kostel pořízeny i varhany – a to za 1 500 zl., které pro tento účel v závěti odkázal farář P. Antonín Goldenmund (z Olomouce). Varhany byly restaurovány naposledy v r. 1998 nákladem 100 000,- Kč. Chrámový kůr i dva boční obrazy s výjevy ze života sv. Antonína Paduánského (1768) jsou objekty památkově chráněné.

V roce 1909 byl ze sbírek pořízen obraz sv. Josefa a obraz sv. Martina – patrona kostela nad hlavním oltářem. Oba obrazy maloval akademický malíř Josef Hübsch z Prahy. Umělecký rám na obraz sv. Martina vyřezal akademický sochař Josef Bek z Kutné Hory.

V roce 1913 byl v kostele dostavěn nový hlavní oltář z mramoru a nová kazatelna z hořického pískovce, která je velkým uměleckým dílem. Je zhotovena ze čtyř dílů kamene a na každém z nich je vytesán znak jednoho z evangelistů. Oltář i kazatelnu stavěl kamenický mistr Ferdinand Krejčí z Olomouce.

Dva vedlejší oltáře v bočních kaplích byly postaveny v r. 1915. Jsou celé z mramoru. Na nich jsou postaveny sochy z hořického kamene. Vpravo je socha Piety - Panny Marie s Ježíšem sňatým z kříže, vlevo sv. Anna s dítětem Marií. Podle nich jsou pojmenovány kaple: kaple sv. Anny a kaple vzkříšení. Obojí je dílo Václava Semeráka z Olomouce.

Mnoho mužů z farnosti odešlo do války a mnozí se nevrátili. Na jejich památku byl na hřbitově postaven velký kříž s nápisem: „Já jsem vzkříšení a život, kdo věří ve mne, byť i umřel, živ bude na věky.“

Do kostela bylo po r. 1918 zabudováno 14 malovaných oken s obrazy světců. Všechna okna dělala firma Škarda v Brně. Peníze na tato okna darovaly jednotlivé obce farnosti i některé rodiny.

Výzdoba kostela byla dokončena v r. 1922. Byla posvěcena křížová cesta a postaveny 4 sochy z hořického kamene: Jsou to sochy: sv. Cyril a Metoděj, Božské Srdce Páně a Srdce Panny Marie. Sochy jsou opět dílem firmy Semerák a spol. z Olomouce.

V letech 1966 – 1967 byla jako první v Olomoucké diecézi provedena rozsáhlá renovace kostela v duchu 2. vatikánského koncilu. Návrh provedl akademický malíř František Peňáz z Hřivínova Újezdu. Do předsíně kostela byly pořízeny dveře s malovanými okny.

V posledních 25 letech byl kostel postupně opravován a restaurován (střecha, odvodnění kolem kostela, oprava fasády, vnitřní omítky, výměna podlahy, lavice, obětní stůl apod.) z prostředků dárců, Zlínského kraje a Ministerstva kultury.

Možnosti prohlídek:

květen - září: sobota a neděle 14 - 18 hodin, v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.

Odkaz: http://www.pozlovice.cz/farnost.php   

 
Zpracováno podle textů prof. Josefa Kolaříka, CSc.

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

  • +420 577 043 111
  • podatelna@kr-zlinsky.cz
telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Odkazy

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.