Nový stavební zákon a stavebně správní řízení po 1.1.2007

Dotazy a odpovědi
 
§ 4
- je stavební úřad povinen zajišťovat koordinovaná stanoviska?
Z ust. § 4 odst. 6 stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že se jedná o koordinované stanovisko dotčeného orgánu zahrnující požadavky všech útvarů dotčeného orgánu, které hájí veřejné zájmy podle zvláštních předpisů na svých úsecích. Tímto dotčeným orgánem je především obec s rozšířenou působností, která hájí veřejné zájmy dle zvláštních předpisů v oblasti územního plánování, životního prostředí, památkové péče a dopravy a to prostřednictvím svých organizačních složek - odborů jejichž rozsah činnosti je vymezen organizačním řádem.
Stavební úřad v rozsahu SZ žádnou působnost dotčeného orgánu nevykonává a tudíž není ani nejvhodnější, aby mu organizačním předpisem byla působnost, která přísluší jiným složkám úřadu s rozšířenou působností svěřována.
Stavební úřad by však měl iniciovat zajištění koordinátora tak, aby bylo u každého úřadu s rozšířenou působností stanoveno, kdo bude funkci koordinátora vykonávat, jak bude zajištěno seznámení jednotlivých složek (odborů) s podklady, zda vyhotoví kopii žádosti a podkladů a rozešle mezi dotčené orgány, či budou tyto orgány do podkladů nahlížet u koordinátora, do kdy budou vypracována stanoviska jednotlivých dotčených orgánů, do kdy bude vypracováno koordinované stanovisko a předáno stavebnímu úřadu, který je povinen rozhodovat v zákonem stanovených lhůtách. Dále je třeba určit kdo bude toto stanovisko podepisovat a jak budou řešeny případné rozpory. Dále je třeba také organizačně stanovit postup v případech, kdy o stanovisko požádá žadatel samostatně ještě před podáním žádosti na stavební úřad, případně podá žádosti na jednotlivé dotčené orgány samostatně.
Optimální řešení vidíme tak, že koordinované stanovisko by měl zajišťovat útvar tajemníka úřadu, který je vedoucím pracovníkem úřadu, nadřízený všem pracovníkům útvarů vykonávajících státní správu, který by také měl koordinovaná stanoviska podepisovat, případně určit k podepisování jinou oprávněnou osobu. Tajemník z pozice své funkce by také nejlépe mohl zajišťovat případné odstraňování rozporů. Vhodným orgánem by mohl i být odbor životního prostředí, který vydává nejvíc závazných stanovisek.
Určení koordinátora včetně náplně jeho činnosti a kompetencí je třeba vymezit organizačním řádem a náplní pracovní činnosti. Rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu je vyhrazeno Radě obce.
 
§ 6
- úřad územního plánování se dotazuje, zda je pro náš stavební úřad dotčeným orgánem v územním řízení, kdy územní plán řeší pouze plochy, nikoliv jednotlivé stavby. Např. pro územní řízení o umístění stavby pro reklamu v extravilánu obce nám sdělili, že dotčeným orgánem právě z důvodů, že územní plán řeší pouze plochy, nikoliv jednotlivé stavby.
Úřad ÚP je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů ÚP, pokud nevydává územní rozhodnutí, tzn. že obecní úřad s rozšířenou působností, který je současně i stavebním úřadem není dotčeným orgánem pro územní rozhodování stavebního úřadu obce s rozšířenou působností, tedy své vlastní, ale je dotčeným orgánem pro územní řízení vedené jiným stavebním úřadem. Úřad ÚP jako dotčený orgán k územnímu řízení sleduje, zda rozhodování v území je v souladu se záměry územního plánování. Zmíněné sdělení, že tento orgán řeší pouze plochy, nikoliv jednotlivé stavby sdělujeme, že tento názor nepovažujeme za přesný, neboť povinností tohoto úřadu je sledovat, zda v územním řízení jsou respektovány záměry územního plánování a to ať při umisťování staveb, tak k využívání území.
 
§ 21
- při poskytování ÚPI podle § 21 odst. 1 písm. d) SZ je zřejmá vazba na § 104 odst. 1 SZ, u § 21 odst. 1 písm. b), c) v návaznosti na územní rozhodnutí a územní souhlas : z Části třetí, Hlava III, Dílu 4 a 5 zákona není tato vazba zřejmá. Má se tedy za to, že stavebník je povinen si vyžádat ÚPI vždy?
Stavebník není povinen si vždy vyžádat ÚPI dle § 21 odst. 1 písm. b) c) SZ. Je to jeho právo ve smyslu § 139 SŘ požádat o předběžnou informaci k možnosti vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu, nikoli povinnost.
- územně plánovací informace – vydá SÚ - § 76 SZ ….nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy, může vyžádat územně plánovací informaci – nahradí ÚPI územní rozhodnutí nebo územní souhlas?
V tomto případě je ÚPI vydávána dle ust. § 21 odst. 1 písm. b), c) SZ jako předběžná informace dle § 139 SŘ; nemůže jí být nahrazeno územní rozhodnutí ani územní souhlas. ÚPI může nahradit územní rozhodnutí nebo územní souhlas jen v zákoně stanoveném případě, jedná se o ÚPI vydanou dle ust. § 21 odst. 1 písm. d) SZ pro stavby uvedené § 104 odst. 2 písm. a-d) SZ za splnění podmínek uvedených v ust. § 104 odst.1 SZ.
 
§ 78
- spojené územní řízení (ÚŘ) a stavební řízení (ŠŘ). Pokud spojíme územní a stavební řízení nutno doručovat veřejnou vyhláškou nebo individuálně? Jakým způsobem podávat žádost (podávat dvě, resp. tři – žádosti ?), jaký je okruh účastníků řízení.
V daném případě je třeba vycházet především z ust. § 78 odst. 1 SZ – SÚ může podle správního řádu spojit územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li schválen územní plán nebo regulační plán, tzn., že na rozdíl od starého SZ může spojit tato řízení u všech druhů staveb. Záleží na uvážení SÚ zda řízení spojí či nikoliv- není zde stanovena povinnost spojení řízení. Společné řízení – ust. § 140 SŔ – správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí nebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Toto ustanovení je jedním z projevů zdůrazněné zásady rychlosti a hospodárnosti řízení. Stavební úřad o spojení řízení rozhoduje jak na žádost účastníka, tak z úřední povinnosti – SŘ ukládá správnímu úřadu spojit řízení vždy tam, kde není dáno omezení stanovené zákonem a kdy je to z daného hlediska účelné a hospodárné. Usnesení o spojení řízení se dle ust. § 140 odst. 3 SŔ pouze poznamená do spisu. Dle 76 odst. 3 SŔ se o unesení, které se pouze poznamená do spisu, účastníci vhodným způsobem vyrozumí (vyrozumění lze spojit např. s oznámením o zahájení řízení) – usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. K žádosti účastníka o spojení řízení, kterou lze podat i po zahájení řízení buď písemně nebo ústně do protokolu, rozhodne správní orgán jak v kladném tak v záporném případě usnesením poznamenaným do spisu.
Formulář na spojené ÚŘ a SŘ není předepsaný – je možné využít volnou žádost, kterou si zpracuje SÚ a bude obsahovat požadavky na obě žádosti + požadavky na projektovou dokumentaci
Dle ust. § 140 odst. 5 SŔ se o společném řízení zakládá jeden spis.
Účastníci řízení – otázka, kdo je účastníkem řízení podle ust. § 27 odst. 1 SŔ se ve společném řízení posuzuje tak, jako kdyby spojená řízení probíhala samostatně. Účastníkem společného řízení jsou pak všichni účastníci z obou řízení. Účastníkem společného řízení se všemi právy účastníka řízení se proto automaticky stává i ten, kdo by za normálních okolností účastníkem takového řízení nebyl. Právě k této skutečnosti správní orgán přihlíží při rozhodování o společné věci. Účastníci řízení stanoveni ust. § 85 (územní řízení) a ust. § 109 (stavební řízení).
Při spojeném ÚŘ a SŘ zůstává povinné veřejné ústní jednání, jehož konání je nutno oznámit nejméně 15 dnů předem (zde se uplatní přísnější režim z hlediska ochrany práv účastníků řízení – obdoba jako ve starém SZ). Doručení oznámení o zahájení řízení se rovněž řídí přísnějším režimem z hlediska ochrany práv účastníků řízení - tj. režimem uplatněným ve stavebním řízení, kdy se doručuje všem účastníkům řízení do vlastních rukou (pokud se nejedná o řízení s velkým počtem účastníků – ust. § 144 SŘ). Veřejnost má možnost se o konání ústního jednání dozvědět z informace o záměru stavebníka, kterou má žadatel povinnost vyvěsit na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit a to bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání.
Dle ust. § 140 odst. 7 SŘ se ve společném řízení vydává společné rozhodnutí. Rozhodnutí vydané ve spojeném ÚŘ a SŔ musí mít vždy dva výroky, přičemž jedním je třeba stavbu umístit a stanovit podmínky pro umístnění stavby a druhým výrokem je třeba stavbu povolit a stanovit podmínky pro její realizaci.
- jak by měl stavební úřad postupovat v případě podání žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, pokud dojde k závěru, že jsou splněny podmínky § 78.
Správní orgán je povinen poskytnout dotčené osobě přiměřené poučení (ust. § 4 odst. 2 SŘ) a dále je dle ust. § 4 odst. 1 SZ povinen přednostně využívat zjednodušující postupy tak, aby v případě, kdy lze vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustil od dalšího povolovacího záměru. V daném případě je možné neformálním sdělením poučit navrhovatele, že v daném případě je možné využít možnosti spojeného řízení a vést ve věci pouze jedno řízení. Je pak na navrhovateli, zda svou žádost o ÚR o umístění stavby „rozšíří“ i o žádost o SP, resp. podá žádost o spojené ÚŘ a SŘ.
-pokud se dle správního řádu spojí územní řízení o umístění stavby s řízením stavebním, vybírá se správní poplatek pouze ve výši jako za stavební povolení? Podle pol. 18 zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, předmětem poplatku za vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území není vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území, je-li územní řízení se stavebním řízením sloučeno a vydává se jen stavební povolení. Jaký poplatek se vybírá za vydání rozhodnutí ve sloučeném územním řízení o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území s řízením o povolení změny v užívání stavby? Jde o poplatek daný součtem poplatků za vydání územního rozhodnutí o využití území a povolení ke změně užívání stavby, nebo pouze o jeden z nich? - o který?
Podle našeho názoru je rozdíl mezi bývalým sloučením územního a stavebního řízení, kdy se ve věci vydávalo stavební povolení a současnou právní úpravou, a kdy při spojení územního a stavebního řízení, stavební úřad společně rozhodne o umístění stavby a jejím povolením. Účastníci řízení mohou také napadnout jednotlivé výroky. Správní poplatek měl být vybírán jak za rozhodnutí o umístění stavby, tak za její povolení, byť na jedné listině. Stavební úřad v řízení rozhodoval jednak o umístění stavby a jednak o jejím povolení. Totéž pak platí i o dalších územních rozhodnutích uvedených v pol. 18 písm. a) zák. č. 634/2004 Sb.,
 
§ 79
- § 79 odst. 2 (v návaznosti na § 4 odst. 1) – jakým způsobem prakticky sloučit územní souhlas s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby. Žádost o sloučení neexistuje. Jak by měl stavební úřad postupovat v případě podání žádosti o vydání územního souhlasu, pokud dojde k závěru, že jsou splněny podmínky § 79. S tím souvisí i otázka podkladů k řízení, lhůt, způsobů doručování.
Stavební úřad s ohledem na ustanovení § 4 odst. 1 SZ má prosazovat maximální zjednodušení, tzn. v případě, že je to možné (za splnění veškerých podmínek k vydání územního souhlasu), sloučit vydání územního souhlasu se souhlasem k provedení ohlášené stavby. Zákonem je stanoven přiměřený postup dle ustanovení § 105 až § 107. Stavebník vyplní oba formuláře, předloží stanovené podklady a přílohy (ty, co se budou opakovat pouze 1x), lhůty dle § 105 až 107. Půjde o stavební souhlas vždy písemný. Doručení do vlastních rukou.
 
§ 81
- dle ust. § 2 odst. 5 SZ je zateplení budovy stavební úpravou dokončené stavby. Je nutno postupovat podle ust. § 81 stav. zákona a vydat rozhodnutí ?
Ust. § 81 odst. 3 písm. a) SZ stanoví, že stavební úpravy nevyžadují rozhodnutí o změně stavby a změně vlivu stavby na využití území ani územní souhlas. Pro zateplení budovy tedy není třeba vydávat rozhodnutí podle ust. § 81 stavebního zákona.
 
§ 82
- pokud bude stavební úřad ověřovat geometrický plán na dělení pozemku musí mít k tomu žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků (co ŘSD?)
Při dělení pozemků, pokud stavební úřad přistoupí k možnosti, že nebude vydávat územní rozhodnutí, z důvodu, že podmínky pro dělení pozemků není důvodné stanovit, musí být žádost podána všemi vlastníky pozemků. Ve zmíněném případě ŘSD se zřejmě bude jednat o dělení pozemků, kde již bylo rozhodnuto jiným územním rozhodnutím např. rozhodnutí o umístění stavby.
Vyřízení žádosti (spisu) – současně stavební úřad sdělí že územní rozhodnutí nebude vydávat, neboť není důvodné stanovit podmínky.
 
§ 85
- připojuje se k oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu vyjádření příslušné obce vždy, nebo jen tehdy, pokud je obec osobou dle ust. § 85 odst. 2 písm. a) a b) SZ?
Z ustanovení § 96 SZ vyplývá, že je třeba souhlasu obce jen tehdy, pokud je osobou dle ust. § 85 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Formulář Přílohy č. 9 vyhl. 503/2006 Sb., část B. bod. 9 uvádí, přílohou oznámení záměru je vyjádření účastníků řízení včetně obce, pokud byla získána před zahájením řízení, příp. sdělení, že byli vyrozuměni o podání oznámení.
 
§ 86
- dle ust. § 86 odst. 2 písm. b) SZ se k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí mimo jiné závazná stanoviska DO, pokud byla obstarána před zahájením řízení – a co když nebyla – není třeba, aby je stavebník doložil? Zajistí si je SÚ sám? Kdo je vlastník veřejné dopravní infrastruktury?
Stavebník tato stanoviska již nedokládá, postupuje se dle následujících ustanovení SZ - oznámení o zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání, příp.ohledání na místě se dotčeným orgánům doručuje jednotlivě. I pro stanoviska DO platí koncentrace řízení – uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží (§ 89 odst. 1 SZ).
Vlastník veřejné dopravní infrastruktury – může být ČR, kraj, obec a právnická nebo fyzická osoba (§ 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).
 
- § 86 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 4 odst. 6 SZ
Jaký bude praktický postup při podání žádosti bez koordinovaného stanoviska, stanovisko opatřuje stavební úřad – běží správní lhůta, můžeme přerušit a pokud ano na základě čeho? (běží lhůta pro vydání rozhodnutí, ale vydání koordinovaného stanoviska může trvat několik týdnů)
Podáním žádosti je zahájeno řízení. Dle ust. § 86 odst. 2 písm. b) SZ žadatel nemusí doložit koordinované závazné stanovisko, pokud toto vydává správní úřad, který je příslušný vydat územní rozhodnutí. To je zejména obec s rozšířenou působností. Je to zjednodušení pro žadatele, ale zvýšení nároku na správní úřad. Vydání koordinovaného závazného stanoviska musí iniciovat stavební úřad. Koordinované závazné stanovisko se vydává na základě podkladů, které stavebník připojí k žádosti o územní rozhodnutí, zejména projektové dokumentace k územnímu řízení. Stavební úřad v takovém případě řízení usnesením vydaným dle ust. § 149 odst. 2 SŘ přeruší do doby vydání koordinovaného závazného stanoviska. (Ust. § 149 odst. 2 SŘ obsahuje ve smyslu ust. § 64 odst. 1 písm. e) SŘ další důvod pro přerušení správního řízení). Po doplnění koordinovaného závazného stanoviska pokračuje stavební úřad v územním řízení. Po dobu přerušení územního řízení z tohoto důvodu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Je věcí příslušného správního úřadu, který z jeho orgánů bude jeho koordinované stanovisko vydávat. Příslušnost k vydávání koordinovaného stanoviska musí být upravena organizačním předpisem. Vzhledem k tomu, že se jedná o koordinované závazné stanovisko několika odborů, je třeba aby tajemník úřadu, který odpovídá za výkon přenesené pravomoci přijal taková opatření, kterými bude vydáváním koordinovaných závazných stanovisek zajištěno.
 
§ 87
- územní řízení lze sloučit se stavebním řízením, územní souhlas s ohlášení a stavební řízení a územní souhlas (uzavřený areál) - to bude ÚŘ se SŘ?
Územní řízení lze podle SZ spojit se stavebním řízením (§ 87 odst. 1), územní souhlas sloučit s ohlášením (§ 79 odst. 2). Pokud se týká staveb v uzavřených areálech buď stavebník požádá o územní rozhodnutí a stavební povolení a stavební úřad za použití § 140 SŘ usnesením, které se pouze poznamenává do spisu tato řízení spojí nebo bude samostatně vydán územní souhlas a následně stavební povolení v případě, že se jedná o stavbu, která stavební povolení vyžaduje a ne o stavbu, kterou lze provést na základě ohlášení nebo případně bez něho.
 
§ 88
- nemá-li stavebník např. stanovisko dotčeného orgánu nebo majetkoprávní vztah k pozemku nebo něco jiného – dá se přerušit řízení podle SZ, nebo to bude podle SŘ, kdy není žádost úplná – ust. § 88 SZ ?
Ust. § 88 SZ upravuje jen další specifický důvod k přerušení řízení, ale přerušujeme (procesně) dle správního řádu při nedoložení některých dokladů nebo při jiných vadách žádosti .
 
§ 91
- ust. § 91 SZ - bude územní řízení spojovat s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí jen kraj nebo se to může týkat i SÚ obce s rozšířenou působností?
Územní řízení bude s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí spojovat stavební úřad, který povede územní řízení. Připomínáme, že tohoto ustanovení lze využít jen pokud se nezpracovávají varianty. Dle odboru ŽP téměř vždy budou variantní řešení.
 
§ 94
- jaká žádost se použije pro změnu územního rozhodnutí ?
Změna územního rozhodnutí je možná za obdobných podmínek jako podle starého SZ. Dle ust. §94 odst. 1 lze územní rozhodnutí změnit na žádost oprávněného, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území a to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu ÚR projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Žádost o změnu ÚR není na předepsaném formuláři – tzn. žádost volná – lze použít i upravené staré tiskopisy stavebních úřadů
 
§ 95
- v ust. § 95 odst. 4 SZ stanoví, že výhrady dotčených orgánů nebo námitky účastníků proti zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Za den zveřejnění návrhu považovat 15-tý den ode dne vyvěšení? Tzn. vyvěsím návrh na úřední desku 1. 3. a za den zveřejnění budu považovat 16. 3. a od toho dne běží lhůta 15 dnů, takže připomínky mohou podávat do 31. 3.? Správní řád v § 25 odst. 2 stanoví, že patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Nebo za den zveřejnění považovat den vyvěšení?
Dle našeho názoru nejsou pojmy zveřejnění a doručení veřejnou vyhláškou pojmy totožné. I lhůty jsou počítány odlišně. U doručování veřejnou vyhláškou se 15ti denní lhůta počítá ode dne následujícího po dni vyvěšení, kdežto písemnost je zveřejněná dnem vyvěšení na úřední desce, příp. na úřední desce, na které byla vyvěšena nejpozději (§ 20 odst. 1 SZ). U zjednodušeného územního řízení je výklad ust. § 95 odst. 2 a 3 SZ komplikovaný v tom, že zveřejnění návrhu výroku rozhodnutí v tomto případě supluje i doručení návrhu výroku rozhodnutí formou veřejné vyhlášky vedlejším účastníkům řízení. Těmto je písemnost doručena veřejnou vyhláškou 15 dnem následujícím po dni vyvěšení na úřední desce stavebního úřadu, nicméně písemnost je zveřejněna dnem vyvěšení na poslední úřední desce a od tohoto dne také začíná běžet patnáctidenní lhůta k podání výhrad DO nebo námitek účastníků řízení, příp. připomínek veřejnosti. Tzn. tato lhůta uplyne, resp. může uplynout den přede dnem doručení návrhu výroku rozhodnutí veřejnou vyhláškou vedlejším účastníkům řízení. Upozorňujeme na odlišný výklad v publikaci Nový stavební zákon v teorii a praxi, LINDE Praha, který svědčí spíše názoru tazatele a je i použitelný při praktické aplikaci. Problematické v tomto případě je stanovení dne nabytí právní moci územního rozhodnutí tak, aby nebyla zkrácena práva žadatele ani ostatních účastníků řízení.
- § 95 odst. 1d) - účastníci řízení, kteří mají společnou hranici s pozemky stavby - a co účastníci, kteří nemají společnou hranici, ale mohli by být rozhodnutím dotčení?je možné po posouzení žádosti stanovit, že je nutné vést územní řízení z toho důvodu, že stavbou budou dotčeni i jiní účastníci než sousedící? Příkladem může být komunikace mezi pozemky zatížená stavbou.
Toto ustanovení jednoznačně stanoví, že účastníky řízení jsou ti, kteří mají společnou hranici „mezující soused“. Stavební úřad podle tohoto ustanovení sám možnost rozšířit okruh účastníků řízení i na osoby, které nejsou „mezujícím sousedem“ nemá.
V dotazu uvedený příklad je zřejmě nepřesně formulován.
 
§ 96
- kdo může zpracovat projektovou dokumentaci pro územní souhlas na stavby uvedené v § 103 SZ a § 104 odst. 2 písm. j, k, l, m, p SZ?
Kdokoliv – nejedná se o vybranou činnost, tedy projektovou činnost dle ust. § 158 odst. 1 SZ a ani o projektovou dokumentaci dle ust. § 158 odst. 2 SZ a o dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) SZ dle ust. § 159 odst. 3 SZ.
Podle § 96 odst. 3 písm. d) se jedná pouze o jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy pro územní souhlas. Nikoliv tedy projektovou dokumentaci.
- DO (dotčené orgány) nám píší podmínky – třeba ZPF, i když mnohdy opisují zákon, jak nakládat s tímto?
Podmínky DO je nezbytné zapracovat již do oznámení záměru v území (podmínkami nejsou citace povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu, či odkazy na dodržování ustanovení zákona); pokud bude nutno podmínky DO stanovit, stavební úřad usnesením rozhodne o projednání záměru v územním řízení (§ 96 odst. 4 SZ).Při ohlášení stavby - zakázat stavbu lze mimo jiné i z důvodu rozporu stavby se závazným stanoviskem DO; je tedy nezbytné přizpůsobit dokumentaci podmínkám DO, aby byla ohlášená stavba v souladu s nimi. Připomínáme povinnost projektanta stanovenou § 159 SZ spolupracovat s DO.
- jak postupovat v případě, že oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu nemá stanovené náležitosti (byla doručena žádost, v niž byl uveden pouze stavebník, pozemek, doložena katastrální mapa a řez stavby). Postupovat vždy podle § 96 odst. 4 SZ?
Je třeba uplatnit obecnou poučovací povinnost dle správního řádu, tzn. poučit předkladatele o nedostatcích záměru, příp. chybějících přílohách a důsledcích nedoložení údajů a dokladů do určené lhůty – pokud neodstraní ve lhůtě stanovené stavebním úřadem vady podání, následuje postup dle ust. § 96 odst. 4 SZ.
- pokud je vydáván územní souhlas nebo souhlas s ohlášenou stavbou, je nutno zasílat doporučeně do vlastních rukou, nebo jen doporučeně? Dle správního řádu se do vlastních rukou doručuje předvolání, rozhodnutí (§ 59,§ 72 SŘ).
Při doručování územního souhlasu a souhlasu s ohlášenou stavbou a jiných aktů nevydávaných ve správním řízení dle části druhé SŘ se použijí přiměřeně ustanovení SŘ o doručování, ust. § 19 odst. 4 SŘ stanoví, že do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti dle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba. Vzhledem k tomu, že doručením výše uvedených souhlasů nastávají právní následky – např. právo stavebníka provést ohlášenou stavbu, provést stavbu, která nevyžaduje ohlášení ani povolení, užívat stavbu atd. , měla by se tato opatření doručovat do vlastních rukou.
- jaké razítko dávat na souhlas?
Hranaté.
- SÚ dostane žádost o ÚR, ale z předložených podkladů dojde k závěru, že postačí vydat územní souhlas. Vydá SÚ požadované ÚR nebo územní souhlas, který je sice jednodušší, ale o nějž stavebník nežádal? Uvědomíme jej, že může podat žádost pouze o územní souhlas?
Správní orgán je povinen poskytnout dotčené osobě přiměřené poučení (ust. § 4 odst. 2 SŘ) a přednostně využívat zjednodušující postupy (ust. § 4 odst. 1 SZ) - opět možnost využít sdělení, že v daném případě postačí při splnění podmínek uvedených v ust. 96 odst. 1 SZ pouze územní souhlas a že ÚŘ může vzít návrh na zahájení územního řízení zpět a podat pouze oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu. Pokud navrhovatel na takové sdělení SÚ nereaguje, rozhodne SÚ o umístění stavby v klasickém územním řízení. Nedoložení oznámení o záměru v území není důvodem k zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí z důvodu, že k umístění požadované stavby postačí územní souhlas. Žádost o územní rozhodnutí je možno zamítnout pouze podle ust. § 92 odst. 2 SZ v případě, že záměr žadatele není v souladu s požadavky uvedenými v ust. § 90 SZ nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.
- územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky. Pokud jsou podmínky dotčeného orgánu uvedeny v rozhodnutí dotčeného orgánu, má se jimi SÚ zabývat a je to důvod pro nevydání územního souhlasu (podm. pro umístění stavby na ZPF, stavby v ochranném pásmu lesa, vodního toku)?
Pokud bude rozhodnutí dotčeného orgánu kladné, ale bude obsahovat podmínky, je možné vydat územní souhlas – v případném ÚR by SÚ taky tyto podmínky do rozhodnutí neuváděl, neboť by jimi byl stavebník „zezávazněn“ duplicitně. Splnění podmínek dotčeného orgánu si pak musí „ohlídat“ příslušný dotčený orgán.
- dle našeho názoru pro umístění studny (jako vodohospodářského díla) musí být vydáno územní rozhodnutí. nelze vydat jen souhlas dle ust. § 15 odst. 2 stavebního zákona? V případě, že má být studna umístěna v uzavřeném prostoru existujících staveb (např. uzavřené nádvoří RD, které je ze všech stran obestavěno budovami), lze použít ust. § 96 odst. 2 písm. d) SZ a vydat územní souhlas?
Jednou z podmínek vydání územního souhlasu dle § 96 odst. 1 SZ je vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu bez stanovení podmínek a také, že se musí jednat o stavbu, pro kterou je možnost využití územního souhlasu dána ust. § 96 odst. 2 SZ. V jiných případech než taxativně uvedených v tomto ustanovení SZ územní souhlas nepostačí. Studna jako vodní dílo není stavbou, u které by postačilo ohlášení a to ani v případě, že by byla do 3 m. hloubky (§ 104 odst. 2 písm. b) a tudíž územní souhlas nelze vydat, pokud se však nejedná o studnu umisťovanou do uzavřeného prostoru existujících staveb, kde územní souhlas postačí (§ 96 odst. 2 písm. d) SZ ).
Podmínkou využití tohoto zjednodušení však je, že se neprojeví negativní vliv stavby na okolí.
V případě, že však dotčený orgán vydá závazné stanovisko s podmínkami, nezbude SÚ než vydat územní rozhodnutí.
Souhlas dle § 15 odst. 2 SZ vydává obecný stavební úřad k povolení stavby speciálním stavebním úřadem. Tento souhlas je ověřením podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavební úřad je povinen před jeho vydáním ověřit zda stanovené podmínky jsou splněny. V případech, kdy se územní rozhodnutí ani územní souhlas nevydává, dává stavební úřad vyjádření o souladu záměru s ÚPD. U vodních děl to může být např. u stavebních úprav vodních toků.
K části dotazu týkající se souhlasu dodáváme, že se zřejmě v daném případě jedná o nepřesné používání pojmu souhlas.
K využití zjednodušení řízení připomínáme, že je především na projektantovi aby, jak stanoveno v ust. § 159 SZ, zpracovával projektovou dokumentaci v součinnosti s dotčenými orgány tak, aby splňovala a jejich požadavky a nevyžadovala stanovování podmínek.
- je nutno, aby správci inženýrských sítí, jako vlastníci stavby na pozemku sousedícím s navrhovanou stavbou musí samostatně vydat potvrzení dle § 96 odst. 3 písm. e) a potvrzení k ohlášení stavby o tom, že byli prokazatelně seznámeni?
Souhlasy účastníků řízení, tedy i správců inženýrských sítí k vydání územního souhlasu, musí dle ust. § 96 odst. 3 písm. a) být doloženy v oznámení o záměru v území a vyznačeny rovněž situační výkresy.
Prokazatelné informování vlastníků sousedních pozemků a staveb při ohlašování dle § 104 je nezbytným požadavkem ohlášení, pokud je taková stavba ohlašována samostatně. V případě, že SÚ sloučí územní souhlas s ohlášením, není tento doklad již třeba, neboť ze souhlasu je zřejmé, že účastník byl se záměrem v území a ohlášením stavby prokazatelně seznámen.
 
§ 103
- zpevněné plochy u RD se povolují na základě ohlášení, územního souhlasu nebo…..?
Tyto stavby doporučujeme prozatím zařadit dle ust. § 103 odst. 1 písm. f) bod 3 SZ – skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí. Nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, ale jsou to stavby, pro které za splnění zákonem stanovených podmínek (ust. § 96 odst. 1 SZ) postačí územní souhlas (§ 96 odst. 2 písm. a) SZ).
- jsou stavební úpravy, které nejsou spojeny se změnou v užívání části stavby, vždy jen na povolení? Lze přístavbu, nástavbu a stavební úpravu neměnící charakter původní stavby dle § 3 vyhl. č. 526/2006 pouze ohlásit, i když nejsou cit. v § 104 SZ?
Ano, stavební úpravy dle ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ nevyžadují ani ohlášení ani povolení, stavební úpravy dle § 104 odst. 2 písm. n) SZ vyžadují ohlášení. U ostatních stavebních úprav budeme s využitím ustanovení § 2 odst. 5 SZ stanovovat jejich režim podle stavby, která bude stavebně upravována (tedy bude prováděna její změna, při které se zachová vnější půdorysné i výškové ohraničení). Stavební úprava stavby dle § 103 nepodléhá ohlášení ani povolení, stavební úprava stavby dle § 104 vyžaduje ohlášení a ostatních staveb stavební povolení.
- ve vyhlášce nejsou řešeny vzdálenosti staveb do 25 m2 a staveb pro zemědělství, od hranic pozemků. Čím se při povolování těchto staveb řídit ? K územnímu souhlasu není nutná požární zpráva.
Při povolování těchto staveb lze uplatnit pouze obecné požadavky na umisťování staveb uvedené v ust. § 23 odst. 1,2 a ust. § 25 odst. 1. vyhl. č. 501/2006 Sb.
a) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním NP, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m spadají pod ust. § 104 odst. 2 písm d) SZ – jsou tedy na ohlášení, kterému předchází vydání ÚPI o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu dle ust. § 21 odst. 1 písm. d) SZ. V ÚPI je možno stanovit podmínku, že stavba musí vyhovět ustanovením vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu a tedy i ustanovením týkajícím se požadavku, aby požárně nebezpečný prostor nepřesahoval stavební pozemek. Obsah žádosti o ÚPI o podmínkách provedení jednoduchých staveb pak dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 503/2006 Sb. obsahuje i údaje, zda je stavba v souladu s obecnými požadavky na výstavbu
b) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů – nevyžadují stavební povolení ani ohlášení – ust.§ 103 odst. 1 písm. a) bod 1 SZ a dle ust. § 96 odst. 2 písm. a) SZ u takové stavby postačí z hlediska jejího umístění pouze územní souhlas.
Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu – příloha č. 9 k vyhl. 503/2006 – bod VII. údaj prokazující soulad s ÚPD, s obecnými požadavky na využívání území a obecnými požadavky na výstavbu.
V části B – přílohy k žádosti bod 4 – kopie katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na jeho okolí.
Změnovým zákonem č. 186/2006 Sb. došlo k úpravě ust. § 31 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů státní požární dozor nevykonává u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení (ust. § 103 SZ). Tj. v těchto řízení není HZS dotčeným orgánem a k těmto stavbám stanovisko vydávat nebude. Snad alespoň malá útěcha – v současné době se pracuje na vyhlášce k požární bezpečnosti staveb, která by měla ustanovení o požární bezpečnosti ze SZ odstranit a to by mělo přejít do nové vyhlášky v kompetenci HZS.
- jakým způsobem se projedná provedení stavebních úprav uvnitř budovy, kterými se zasáhne do nosné konstrukce stavby. Tato úprava není uvedena ve výčtu staveb v § 103 a 104 SZ.
Tyto úpravy skutečně nejsou uvedeny v ust.§ 103 ani 104 SZ a tudíž bude třeba na ně vydat stavební povolení – viz. stanovisko MMR k výměně bytového jádra, kde se hovoří o stavebních úpravách s tím, že ty, které se nevejdou do vymezení podle citovaných ustanovení § 103 a 104 SZ, vyžadují SP – stavebně správní praxe č. 1/2007. Pokud se bude jednat o stavební úpravy u staveb, uvedených v ust.§ 104 odst. 2 písm. a) – d) SZ, postačí u těchto ohlášení. Viz. ust. § 4 SZ (pokud se v tomto zákoně užívá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby) a ust. § 5 SZ (změnou dokončené stavby je stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby).
- stavební úpravy bytových jader v bytových domech, které jsou v souladu s ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ nevyžadují SP ani ohlášení? Stejný dotaz máme u zateplení fasád budov.
Ano, tyto stavební úpravy při splnění podmínky, že se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivu na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost nepotřebují povolení ani ohlášení a jelikož stavební úpravy nevyžadují dle ust. § 81 odst. 3 písm. a) SZ ani rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas – není k realizaci takovýchto úprav ze strany SÚ třeba vydávat vůbec nic. Zateplení pláště budovy je dle ust. § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona rovněž stavební úpravou, takže při splnění podmínek uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ nevyžaduje ani zateplení pláště budovy ze strany SÚ nic.
- mohou být zimní zahrady a skleníky uvedené v ust. § 103 odst. 1 písm. a) bod 5 SZ, nevyžadující povolení a ohlášení funkčně propojeny se stavbou hlavní ? Nešlo by pak již o přístavbu stavby hlavní, např. RD ?
Jak povolovat přístavby a nástavby RD do 150 m2. Je nutné územní rozhodnutí o změně stavby případně územní souhlas ? S přístavbou a nástavbou bývají většinou spojené stavební úpravy, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí. Povolovat přístavbu a nástavbu RD do 150 m2 na ohlášení ?
Pokud budou skleníky či zimní zahrady a také verandy půdorysně rozšiřovat stavbu hlavní a budou s ní funkčně propojeny, jedná se dle ust. § 2 odst. 5 písm. b) SZ o přístavbu. Přístavby a nástavby staveb RD do 150 m2 je možné povolit za splnění podmínky ust. § 104 odst. 1 SZ na ohlášení po předchozí ÚPI. V daném případě lze využít ust. § 2 odst. 4 SZ (pokud se v tomto zákoně užívá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby) a ust. § 2 odst. 5 SZ (změnou dokončené stavby je nástavba, přístavba, stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby).
- ploty neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bod 6 vyžadují ohlášení nebo stavební povolení?
Ploty neuvedené v tomto ustanovení vyžadují územní rozhodnutí a stavební povolení. Projektová dokumentace musí být v tomto případě zpracovaná autorizovanou osobou. Podle vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha č. 1 odst. 3 musí jednotlivé části projektové dokumentace odpovídat významu, druhu umístění, technického provedení atd. Je tedy v kompetenci SÚ, aby vyžadoval dokumentaci přiměřenou náročnosti stavbě.
- co vyžadují zpevněné plochy do 200 m2 (např. plocha pro parkování vozidel před stávajícím RD, plocha pro posezení na RD). Dá se tato stavba považovat za stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. f) bod 3 SZ.
Ano, dá. Tyto stavby vyžadují územní rozhodnutí, pokud nepostačí územní souhlas.
- jak povolit vedení technického zařízení uvnitř budov uvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bod 2. Vyžadují územní souhlas? Co si pod tímto pojmem představit. Jedná se např. o vedení sítí elektronických komunikací?
Vedení technických zařízení (elektroinstalace, vytápění, plynoinstalace, zdravotechnika, vzduchotechnika) a jejich stavební úpravy nevyžadují ohlášení ani povolení. Technická zařízení a jejich stavební úpravy nevyžadují dle ust. § 81 rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. Musí se jednat o zařízení uvnitř budov. Povinností vlastníků budov vyplývajících z jiných právních předpisů nejsou tímto dotčeni.
- jak povolit topné agregáty, čerpadla uvnitř budov? (§ 103 odst. 1 písm. b) bod 6.)
Pokud se jedná o jejich umístění uvnitř budov, není vyžadováno územní rozhodnutí ani územní souhlas. Předpokladem však je, že při jejich umisťování se současně prováděnými stavebními úpravami objektu, nedojde k zásahu do nosných konstrukcí stavby ani způsobu užívání stavby, není vyžadováno posouzení vlivů na ŽP a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Povinností vlastníků budov vyplývajících z jiných právních předpisů nejsou tímto dotčeni.
- není zřejmé, kdy např. oplocení ještě hraničí s veřejnou pozemní komunikací. Jedná se o stavbu na společné hranici pozemků, nebo kdekoliv na pozemku hraničícím s komunikací resp. s veřejným prostranstvím?
Nejedná se pouze o stavbu oplocení umístěného přímo na hranici pozemku. Při posuzování, zda oplocení hraničí s veřejnou pozemní komunikací a veřejným prostranstvím, musí stavební úřad posoudit zejména z pohledu ochrany veřejného prostranství, bezpečnosti silničního provozu, požární bezpečnosti – průjezd požární techniky atd.
- definice sjezdu z pozemních komunikací na sousední nemovitost. Co je jeho součástí?
Připojování pozemních komunikací je mimo stavební zákon upraveno také v zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ust. § 10.
- kdo projektuje sjezdy na komunikace (silnice I. a II. tř. a místní komunikace) - osoba s autorizací nebo kvalifikovaná?
Vybrané činnosti jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly i oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního předpisu, tzv. autorizace. Vybranou činností je i projektová činnost, kterou se rozumí zpracování ÚPD, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) – d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy. Vypracování projektové dokumentace pro jiné účely než výše uvedené, není vybranou činností a proto, pokud je vůbec dokumentace vyžadována, může být zpracována osobami kvalifikovanými. V některých případech ohlašovaných staveb není potřeba žádná projektová dokumentace. V ust. § 105 SZ odst. 2 je jasně uvedeno, jaká dokumentace má být k ohlašovaným stavbám předložena.
Pro informaci dále uvádíme, že podle § 79 odst. 3 písm. n) sjezdy z pozemních komunikací, nevyžadují územní souhlas ani územní rozhodnutí. Podle ust. § 104 odst. 2 písm. o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti vyžadují ohlášení. Jak vyplývá z ust. § 105 odst. 2 SZ sjezdy z pozemních komunikací nejsou uvedeny mezi stavbami, které by projektovou dokumentaci vyžadovaly.
- znamenají níže uvedené stavební úpravy změnu vzhledu stavby a jaký je jejich režim?
Vymezení pojmu „vzhled stavby“ není v zákoně uvedeno a nebylo ani v zákoně č. 50/1976 Sb. Pro posuzování vzhledu stavby je stále použitelné stanovisko MMR uvedené ve SSP 1/2004 (úpravy, jimiž se mění vzhled domu – ust. § 13 zákona o vlastnictví bytů – z hlediska stavebního zákona). Posouzení přísluší stavebnímu úřadu.
Dále uvádíme, aniž by bylo dotčeno shora uvedené
· Zasklívání lodžií, balkónů, výklenků, teras apod. – nutno vždy individuálně posoudit konkrétní technické řešení. Některé firmy již přímo v technickém popisu této stavební úpravy garantují zachování, resp. neovlivnění vzhledu stavby, dodržení českých technických norem,atd. V případě bezrámového zasklívání zřejmě bude ve většině případů v případě použití bezbarvých „čirých“ materiálů splňujících požárně bezpečnostního hlediska možno určit, že nebude zasahováno do nosných konstrukcí staveb, nebude se měnit jejich vzhled, ani způsob užívání, není vyžadováno posouzení vlivu na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Rámové zasklívání vzhled stavby u většiny případů mění. Určení, zda se v konkrétním případě bude měnit vzhled stavby nebo ne, je na příslušném stavebním úřadu, který k takovému určení, zda tuto stavební úpravu lze provést bez ohlášení a povolení, na ohlášení nebo na základě stavebního povolení, posoudí technický popis výrobku, dokumentaci včetně ukázek již realizovaných stavebních úprav (fotodokumentace, internet). Současně bude nutno pro výše uvedené určení posuzovat na základě dokumentace (prohlášení o shodě), zda nebude přitížena nosná konstrukce stavby a zda provedení této stavební úpravy negativně neovlivní požární bezpečnost staveb.
· Zateplení fasády – dle ust. § 2 odst. 5 písm. c) je stavební úprava změnou stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. V SSP 1/2004 je stanovisko i ke změně barevnosti obvodového pláště budovy, ve kterém je konstatováno, že změna barevnosti spojená se zateplením mění vzhled stavby a je tedy v těchto případech třeba požádat o stavební povolení. Tento výklad je poplatný i současné právní úpravě, neboť jak je shora uvedeno, bez ohlášení a povolení lze provést jen takovou stavební úpravu, kterou se mimo jiné nemění vzhled stavby ( ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ). Při posuzování změny vzhledu stavby je rozhodující vizuální dojem pracovníka SÚ. Při posuzování zateplování fasád je třeba sledovat i požárně bezpečnostní požadavky. Obecně lze uvést, že změna vzhledu stavby je subjektivním posouzením stavby SÚ, které spočívá v jeho hodnocení vizuálního vzhledu stavby v době jejího povolení, současného stavu a nového vzhledu po provedení záměru stavebníka. Odbor ÚP nepovažuje za změnu barevnosti změnu odstínu barvy.I když není k zateplení stavby třeba územní rozhodnutí ani územní souhlas, je nezbytné soukromoprávní cestou ošetřit práva vlastníka pozemku, hraničícího s obvodovým pláštěm stavby,pokud je odlišný od vlastníka stavby, z důvodu ochrany vlastnických práv.
· Osazení střešních oken – při posouzení, zda se tímto mění vzhled stavby, záleží na velikosti a počtu, aby bylo možno konstatovat, že došlo ke změně vnějších viditelných částí stavby (tvar, rozměry, povrch a barevnost).
· Provedení nového komínového tělesa – není třeba ohlášení ani povolení za splnění podmínek ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ – posoudí SÚ.
- jak povolit plynofikaci RD. Hlavní uzávěr plynu (je ukončením plynovodní přípojky( je např. umístěn ve vzdálenosti cca 10m od RD?
Přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50m nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Pro tuto stavbu však stavebník musí požádat o územní rozhodnutí, případně územního souhlasu.
 
§ 104
- pokud je vydáno územní rozhodnutí na stavbu rodinného domu a např. prodloužení vodovodního řadu a stavebník předloží plánovací smlouvu, lze stavbu rodinného domu povolit pouze na ohlášení, nebo nutno vydat stavební povolení? Dle ust. § 104 SZ je možno stavbu rodinného domu povolit pouze na ohlášení, pokud nevyžaduje mimo jiné nové nároky na technickou infrastrukturu.
Ano, pokud je vydáno územní rozhodnutí, příp. uzavřena plánovací smlouva, jsou podmínky nových nároků na technickou infrastrukturu řešeny již v těchto právních aktech. Splnění podmínek ustanovení § 104 odst. 1 SZ je předpokladem k tomu, aby postačilo ohlášení stavby bez předchozího územního rozhodnutí a územního souhlasu. V tomto případě je územní rozhodnutí vydáno. Pokud se jedná o stavbu dle ustanovení § 104 odst. 2 SZ, stavební řízení se nevede, vyžaduje ohlášení.
- jak zacházet s podmínkami na provedení staveb v ochranných pásmech sítí – dá se jen ohláška?
Podmínky vlastníků sítí jsou záležitostí vztahu stavebníka a vlastníka sítě. Ve zprávě k projektové dokumentaci by měly být tyto podmínky již zapracované tak, aby bylo zřejmé, že stavba bude na základě ohlášení provedena v jejich souladu. Pokud by z ohlášení (projektové dokumentace) naopak bylo zřejmé, že tyto podmínky splněny nebudou a stavební úřad zkonstatuje, že stavba bude z uvedeného důvodu v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, provedení ohlášené stavby zakáže dle ust. § 107 odst. 1,2 SZ. Pokud stavební úřad důvody k zákazu stavby neshledá, nelze z důvodu stanovených podmínek vlastníky sítí provedení stavby zakázat.
- jaký je postup stavebního úřadu v případě ohlášené stavby dle § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, když vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich (které stavebník o svém záměru informoval) oznámí stavebnímu úřadu do 15 dnů námitky proti stavbě?
Stavební úřad posoudí námitky z hlediska důvodů uvedených v ust. § 107 odst. 1 SZ pro zákaz stavby – pokud nezjistí, že je zákaz stavby důvodný; námitky se založí, příp. se učiní úřední záznam, že se jimi stavební úřad zabýval. Stavební úřad ve vztahu k osobám, jež námitky podaly, použije obecná ustanovení správního řádu ohledně podání, resp. jeho vyřízení a bude na tyto námitky reagovat odpovědí. Tím bude eliminován počet opravných prostředků proti souhlasům s ohlášením dle části IV. správního řádu.
- na jaké stavby (§ 104 odst. 1 SZ), které jsou v souladu s ÚPI stačí ohlášení bez ÚR nebo ÚS – snad kromě některých staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. d), asi všechny vyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.
Přípojky a sjezdy nejsou brány jako nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.
- co s námitkami vlastníků sousedních pozemků proti stavbě na ohlášení ust. § 104 odst. 1 SZ? SÚ ani nemusí vědět, že stavebník hodlá stavět např. RD a jsou mu doručeny námitky. Má je pouze založit nebo na ně reagovat, a jakou formou? Pokud dojdou námitky k již ohlášené stavbě, jak dále postupovat?
Proces ohlášení se ukončí buď souhlasem s ohlášenou stavbou (možný i souhlas mlčky) nebo rozhodnutím, že se provedení stavby zakazuje. Nový SZ neumožňuje vést stavební řízení o ohlašované stavbě, resp. překlopení ohlášené stavby do stavebního řízení. Pokud soused podá námitky, SÚ je všestranně posoudí. Zjistí-li, že námitky jsou oprávněné, např. že stavba je v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu definovanými v ust. § 2 odst. 2 písm. e) SZ (odstupy, umístěním, stavebně technickým řešením), že je navržena v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu nebo s poskytnou ÚPI, rozhodnutím provedení stavby zakáže. Pokud není žádný opodstatněný důvod ve smyslu ust. § 107 SZ k tomu, aby s ohlášenou stavbou nemohl být vyslovený souhlas, pak není důvod provedení stavby zakazovat. Na uplatněné námitky by měl SÚ reagovat jako na jakékoliv jiné podání, které není žádostí – tj. písemná odpověď pouze formou sdělení podle části IV. SŘ, v němž by měl SÚ uvést, že uplatněné námitky posoudil a neshledal důvod k zakázání ohlášené stavby s odůvodněním, proč podané námitky nejsou dle názoru SÚ důvodné. Dle MMR bude tento problém ještě řešen.
- lze povolit RD na ohlášení dle ust. § 104 odst. 2 písm. a) SZ i v případě, že se jedná o stavbu v zastavitelném území, kdy orgán ZPF vydává závazné stanovisko k vynětí ze ZPF ?
Dle zákona č. 334/1992 sb., o ochraně ZPF, ust. § 9 odst. 2 není třeba souhlasu orgánu ZPF k odnětí půdy ze ZPF v případě pozemků, které jsou určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území. Pokud se jedná o zastavitelné území – tam orgán ochrany ZPF vydává závazné stanovisko k odnětí ze ZPF. Odvody za trvalé odnětí se v případě staveb pro bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje nepředepíší. Dle ust. § 10 zákona o ochraně ZPF je souhlas vydaný k odnětí půdy ze ZPF vydaný podle ust. § 9 odst. 6 zákona o ochraně ZPF závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštního předpisu. Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů. V tomto případě nelze vydat pouze ohlášení ale je třeba územní rozhodnutí.
- jaký nejjednodušší postup lze zvolit při vyřízení záměru stavebníka postavit RD splňující kriteria § 104 odst. 2 písm.a), když součástí stavby jsou přípojky na sítě tech. vybavení (do 50 m), zpevněné plochy (do 200 m2) a oplocení (i od ulice); vyjádření vlastníků sítí techn. vybavení přitom obsahují podmínky jak k umístění tak zejména k provádění těchto přípojek. je možné zahrnout podmínky vlastníků sítí techn. vybavení k umístění stavby a současně k provedení stavby do územního rozhodnutí, a pak vydat pouze sdělení k ohlášení? Domníváme se, že zjednodušené postupy (ohlášení RD do 150 m2) nelze využít právě z toho důvodu, že vyjádření vlastníků sítí techn. vybavení k napojení stavby na jejich sítě a k jejich ochraně obsahují téměř vždy řadu podmínek.
Možností k vyřízení záměru stavebníka postavit RD je několik. Kombinace územně plánovací informace, územního souhlasu, územního rozhodnutí, ohlášení stavebnímu úřadu, zkráceného stavebního řízení a stavebního povolení. Za nejjednodušší, pokud budou splněny podmínky dané stavebním zákonem, považujeme vydání územního souhlasu a sdělení k ohlášení, také varianta vydání územního rozhodnutí a následně sdělení k ohlášení vyjma oplocení hraničícího s veřejným prostranstvím je možná. Vzhledem k tomu, že součástí v otázce popsaného záměru je i oplocení, které hraničí s veřejnou pozemní komunikací a s veřejným prostranstvím, kde je vyžadováno stavební povolení, považujeme za nejjednodušší spojit územní a stavební řízení.
- změna stavby (nástavba a přístavba) vyžaduje podle nového SZ územní rozhodnutí nebo za určitých podmínek postačí územní souhlas. Ve výčtu staveb uvedených v ust. § 103 a 104 není změna stavby uvedena. Jakým způsobem se projednává provedení takové stavby?
Pro změnu stavby (§ 2 odst. 5 SZ) je třeba ÚR popřípadě územní souhlas. Pokud se nejedná o stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) – d), kdy v těchto případech by pro změnu stavby pokud nedojde k překročení limitů stanovených v tomto ustanovení postačila ÚPI nebo přímo ohlášení v případech, že ohlášení splňuje veškeré podmínky, které by ÚPI obsahovala. U nástaveb a přístaveb staveb uvedených v § 104 SZ lze také územní a stavební řízení spojovat tak, jako slučovat územní souhlas s ohlášením.
Řízení o změně stavby může stavební úřad sloučit také s řízením o změně v užívání stavby.
- jak postupovat, pokud stavebník chce povolit např. RD (do 150 m2) včetně vodovodní přípojky, sjezdu ze silnice, jímky na vyvážení, dešťové kanalizace, trativodu přípojky NN, garáže, zpevněné plochy. Některé z vyjmenovaných staveb nemusí mít územní souhlas, další podléhají územnímu souhlasu a některé územnímu rozhodnutí. Následně bude podle druhu stavby ohlášení a stavební povolení?
Z uvedeného mimo stavby RD do 150 m2 všechny další stavby vyžadují ÚR nebo územní souhlas. SÚ v rámci poučovacích povinností správních orgánů by měl stavebníkovi vysvětlit a doporučit další postup, nejlépe v ÚPI, pokud by o ni stavebník požádal. Je třeba také přihlédnout k zásadě uvedené v § 4 odst. 1 SZ, tzn. určit takový postup , aby pokud je to možné bylo ve věci vydáno 1 rozhodnutí.
- v letošním roce jsme povolili na územní souhlas současně s ohlášením plynovodní přípojku, stavebník byl na plynárnách v Novém Jičíně odmítnut, nechtějí mu vpustit plyn, pokud od stavebního úřadu nedostanou potvrzení, že stavba je v souladu s ohlášením a že stavební úřad nevydá zákaz v užívání. Nechtějí přistoupit na fakt, že stavební úřad nebude vydávat žádné souhlasné stanovisko. nevím, jak stavebníkovi pomoct, pokud se na plynárnách nedohodne, stále je vracen na SÚ.
SÚ žádná potvrzení, že stavba je v souladu s ohlášením, a že nevydá zákaz užívání nevydává. Stavebník je povinen před započetím užívání stavby zajistit, aby byly provedeny a vyhodnoceny zkoušky, předepsané zvláštními předpisy.
Stanoviska vlastníků technické infrastruktury společně s oznámení předkládá v případě, že tato byla předem požadována (vyhl. č. 526/2006 Sb., příloha č. 4)
- jak řešit tyto případy, v průběhu ohlášení přijdou:
- námitky účastníků řízení
- podmínky ve stanovisku DO
- podmínky ve vyjádření správců inž. sítí
- námitky vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich SÚ vyhodnotí z hlediska požadavků SZ, prováděcích předpisů, závazných stanovisek DO, podmínek správců sítí. O námitkách „rozhodne“ tak, že těmto osobám sdělí, že stavba je v souladu s právními předpisy a vydá souhlas s provedením stavby a nebo v případě zjištění jejich oprávnění stavbu zakáže.
- podmínky v závazném stanovisku DO musí být respektovány v projektové dokumentaci předložené společně s ohlášením. Jejich nesplnění je důvodem proto, aby stavební úřad stavbu zakázal. Připomínáme, že DO je vázán svým předchozím závazným stanoviskem.
- podmínky ve vyjádření správců inž. Sítí musí být respektovány projektovou dokumentací, předloženou společně s ohlášením. Jejich nerespektování v projektové dokumentaci je důvodem proto, aby SÚ stavbu zakázal.
 
§ 106
- v § 106 odst. 1 SZ nejsou uvedeny udržovací práce. Znamená to tedy, že je lze provádět bez písemného souhlasu stavebního úřadu? V § 106 odst. 3 je uvedeno, že souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato?
Celý § 106 platí pro všechny stavební činnosti upravené § 104, neboť zákon by musel výslovně stanovit, že udržovací práce lze provádět již na základě podaného ohlášení u stavebního úřadu. Totéž platí v případě platnosti souhlasu s provedením „stavební činnosti dle ust. § 104 odst. 2 SZ“.
 
§ 113
- § 113 odst. 3 - jak budou obesílány dotčené orgány při stavebním řízení?
Ust. § 113 odst. 3 SZ se týká doručování pouze účastníkům stavebního řízení, nikoliv dotčeným orgánům. Těmto se doručuje podle správního řádu na adresu sídla nebo sídla její organizační složky ( § 21 SŘ).
 
§ 115
- dle § 87 nového SZ jsou písemnosti v územním řízení doručovány ÚŘ uvedeným v ust. § 85 odst. 2 SZ veřejnou vyhláškou. Platí tento režim pro doručování VV i následně ve stavebním řízení nebo už se doručuje samostatně?
Režim doručování ve stavebním řízení není samostatně upraven ve SZ, proto se zde vychází ze správního řádu, konkrétně z ust. § 20 SŘ při doručování fyzickým osobám a ust. § 21 SŘ při doručování právnickým osobám. Doručování veřejnou vyhláškou lze ve stavebním řízení využít pouze v případech řízení s velkým počtem účastníků (ust.§ 144 SŔ) – pozor stavebníkovi a vlastníkovi stavby se doručuje vždy do vlastních rukou (ust.§ 113 odst. 3 SZ a ust. § 115 odst. 5 SZ).
 
§ 117
- § 117 odst. 1 - které stavby jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení? je povinností orgánu územního plánování tyto stavby uvést v územních plánech např. obdobně jako stavby veřejně prospěšné?
Jsou to ty stavby, které jsou vymezeny v územních plánech. Je na orgánu územního plánování, zda takové stavby v územně plánovací dokumentaci vymezí. Úřad ÚP takovou povinnost podle SZ nemá. Potřeba označit tyto stavby může vyplynout z projednávání ÚPD.
 
§ 118
- stavební povolení bylo vydáno ve sloučeném územním a stavebním řízení podle starého stavebního zákona. Stavebník nyní žádá o povolení změny této stavby před jejím dokončením, přičemž dochází ke změně v umístění této stavby. Jak v tom případě postupovat?
Stavební úřad postupuje podle ust. § 118 SZ, jeho odst. 2 upravuje postup. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, a rozhodne o ní. Rozhoduje se jedním rozhodnutím podle ustanovení § 118 odst. 2 s přiměřeným použitím ustanovení o stavebním, příp. územním řízení. Pokud se bude změna týkat jak územního rozhodnutí tak stavebního povolení, bude zpravidla rozhodováno rozhodnutím o dvou, příp. více výrocích.
-u změny stavby před dokončením budou účastníci řízení a dotčené orgány obesíláni jako při územním řízení nebo při stavebním řízení?
Podle toho, jaká ustanovení budou přiměřeně při změně stavby před dokončením použita, pokud by došlo ke změně územního rozhodnutí i stavebního povolení, bude stavební úřad postupovat tak, jako by obě řízení (při jejich přiměřeném použití) byla spojena. Postup SÚ při změně stavby před dokončením je upraven ust. § 118 SZ.
- jakým režimem a způsobem se budou povolovat změny stavby RD spočívající v prodloužení lhůty k dokončení stavby a to RD do 150 m2, a RD větší než 150 m2. V žádosti o změnu stavby není uvedeno vůbec stavební povolení nebo jiné povolení, není tam ani původní termín dokončení. Bude se platit správní poplatek u sdělení nebo pouze u řízení ?
Změna v prodloužení lhůty výstavby se bude povolovat následovně
a) u stavby, na kterou bylo vydáno ohlášení – podmínka, resp. lhůta k dokončení byla stanovena v územně plánovací informaci. Dle ust. § 118 odst. 4 SZ lze změnu ohlášené stavby provést na základě souhlasu stavebního úřadu s jejím ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně podle ust.§ 105 až 107 SZ. Tzn. že tady tu změnu může SÚ po ohlášení povolit i mlčky.
b) u stavby na kterou bylo vydáno stavební povolení se změna provede:
- změnou stavby před dokončením tak, jako jsme to dělali za účinnosti starého SZ – dnes ust.§ 118 SZ. Formulář na to není – upravit původní změnou platných ustanovení SZ
- využít ust. § 118 odst. 3 SZ a pokud dojde SÚ k závěru, že tato změna stavby se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, tak ji SÚ schválí při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě
Správní poplatek se u sdělení neplatí.
- § 118 odst. 3 - schválení změny stavby zápisem do stavebního deníku - může být pouze u staveb, na které bylo vedeno pouze zkrácené stavební řízení, nebo je myšleno zkrácené řízení vedené autorizovaným inspektorem?
Změnu stavby může schválit stavební úřad u staveb, které povoloval, případně i autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno zkrácené stavební řízení. Zkrácené stavební řízení je stavebním zákonem upraveno v ust. § 117 tj. případ, kde stavebník uzavře smlouvu s autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést a následným ohlášením stavebnímu úřadu s připojenou projektovou dokumentací a certifikátem vydaným autorizovaným inspektorem. Podmínky jsou stanoveny v § 117. Jiné zkrácené stavební řízení než výše popsané není stavebním zákonem upraveno.
 
§ 119
- v ust. § 119 SZ je stanoveno, že stavebník zajistí, aby před započetím užívání stavby byly provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy. Znamená to tedy, že v době, kdy bude SÚ provádět závěrečnou kontrolní prohlídku stavby nemusí je stavebník mít a předložit je SÚ ? Při závěrečné kontrolní prohlídce by měl SÚ zjistit, zda jsou splněny podmínky pro užívání stavby stanovené v ust.§ 120 odst. 2 SZ.
Dle ust. § 119 odst. 1 SZ je stavebník povinen tyto zkoušky zajistit před započetím užívání stavby, tzn. že je může zajišťovat i ve lhůtě 30 dnů od oznámení svého záměru SÚ, ale než těch 30 dnů uplyne, tak je musí mít a musí je předložit SÚ. Formuláře „oznámení o užívání stavby“ – příloha č. 4 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., ani přílohy oznámení o užívání stavby neobsahují doložení vyhodnocených zkoušek předepsaných zvláštními předpisy, nicméně bez těchto výsledků zkoušek nemůže SÚ ověřit, zda jsou splněny podmínky pro užívání stavby, z čehož plyne, že pokud stavebník tyto zkoušky SÚ nepředloží, stavební úřad užívání stavby zakáže. Pokud nebudou předloženy SÚ doklady o provedení zkoušek je třeba pamatovat na to, že zákaz musí být vydán do 30 dnů ode dne, kdy stavebník ohlásil započetí užívání stavby.
 
§ 126
- změna v užívání stavby spojená se změnou stavby?
V případech, kdy změně v užívání stavby předchází provedení její stavební úpravy, přístavby či nástavby pokud vyžaduje ohlášení,povolení,nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy či certifikát autorizovaného inspektora), probíhá nejprve fáze standardního ohlašovacího nebo povolovacího procesu. Po dokončení změny následuje fáze oznámení o užívání stavby nebo o vydání kolaudačního souhlasu; při ní stavební úřad vyjádří souhlas s novým (změněným) účelem užívání stavby, podobně jako v dosavadní právní úpravě (§ 36 odst.2 vyhl. č. 132/1998 Sb.).
 
§ 127
- pokud stavební úřad obdrží žádost o vydání sloučeného územního řízení o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území s ohlášením změny v užívání stavby a zjistí, že územní rozhodnutí pro požadovanou změnu není třeba, avšak ohlášení není úplné a navíc se změna dotýká práv třetích osob, jak má postupovat? Nemůže se stát, že stavební úřad vyrozumí žadatele, že změna podléhá rozhodnutí, určí podklady nezbytné pro řízení a poučí ho, že řízení bude zahájeno až dnem jejich předložení, avšak žadatel bude po 30 dnech od svého ohlášení mít za to, že jde o souhlas mlčky?
Ustanovení § 127 odst. 3 SZ řeší ty případy, kdy stavební úřad nemůže vydat ihned souhlas na základě oznámení změny užívání stavby, neboť jde o případ problémový (dotýká se práv třetích osob, vyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí) a nemá v úmyslu ani změnu v užívání ihned bez řízení zakázat. Vyrozumí tedy do 30 dnů od oznámení změny písemně oznamovatele, že změna podléhá rozhodnutí, zároveň určí podklady nezbytné pro řízení, a poučí jej, že dnem jejich předložení bude zahájeno řízení o změně užívání stavby, a současně i na protiprávnost změny v užívání stavby bez pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu. Ke konkludentnímu souhlasu dle ust. § 127 odst. 2 v tomto případě nedojde. Ust. odst. 3 upravuje zákaz užívání stavby do doby než je ve věci rozhodnuto.
 
§ 128
- musí vlastník stavby, u které ohlašuje záměr odstranit ji, vyčkat 30 dnů nebo může stavební úřad sdělit k ohlášení, že tento záměr je možné uskutečnit?
Ano, stavební úřad může sdělit i před uplynutím 30 denní lhůty, že k odstranění stavby není třeba povolení – použít ust. § 128 odst. 2 SZ.
 
§ 129
- dle našeho názoru je nutno k ohlášení odstranění stavby doložit stanoviska správců inženýrských sítí, na které je stavba napojena. Není nikde uvedeno a stavebník vyslovil značnou nelibost.
Správní orgán tedy i SÚ může vyžadovat předložení dokladů a podkladů pro rozhodnutí pouze v rozsahu oprávnění daného konkrétním daným předpisem. K ohlášení odstranění stavby podle § 128 SZ je povinen předložit ohlášení v rozsahu uvedeném v části „B“ přílohy č. 7 vyhl. č. 526/2006. Odpojování od inženýrských sítí resp. odhlašování je upraveno podmínkami pro uzavírání smluv o dodávce mezi odběratelem a dodavatelem. Těmito smlouvami jsou stanoveny také podmínky, za jakých mohou být inženýrské sítě při odstraňování stavby odpojeny.Porušení smluvních podmínek je možno sankcionovat.
- jaký je průběh řízení o odstranění stavby? Po zahájení řízení o odstranění stavby, vyzývá SÚ stavebníka k podání žádosti o dodatečné povolení stavby? Jakým způsobem informovat stavebníka, že může podat žádost o dodatečné povolení? Běží správní lhůta a správní orgán nemá možnost přerušit vedené řízení o odstranění stavby
Pokud stavební úřad zjistí stavbu realizovanou bez povolení nebo opatření SÚ nebo v rozporu s ním, zahájí řízení dle ust. § 129 odst. 1 písm. b) SZ. V oznámení o zahájení řízení vlastníku stavby sdělí, že dle ust.§ 129 odst. 2 SZ lze stavbu dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístněna v rozporu se záměry územního plánování, není provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. SÚ stavebníka nevyzývá k předložení žádosti, dokladů a podkladů. Oznámí mu, že v případě, že stavebník nebo vlastník stavby požádá o dodatečné povolení stavby, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a povede řízení o podané žádosti. Tímto správní orgán splní „poučovací“ povinnost (ust.§ 4 odst. 2 SŘ – správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech). Stavební úřad v takovém případě „černého“ stavebníka pouze poučuje – nevyzývá ho k provedení nějakého úkonu – tudíž nestanovuje lhůtu a v této fázi nepřerušuje řízení. V poučení by bylo vhodné uvést, že žádost musí být podána do doby vydání rozhodnutí, přičemž pro tento úkon stanoví SŘ lhůtu 30 dnů. Po takovém poučení už je na stavebníkovi, zda podá žádost o dodatečné povolení stavby či nikoli. Pokud je podána žádost o dodatečné povolení stavby, stavební úřad řízení vedené z moci úřední přeruší a vede řízení o žádosti. Podle výsledku řízení o žádosti pak řízení o odstranění stavby zastaví nebo nařídí odstranění stavby. Pokud stavebník podá přímo ještě před zahájením řízení o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby je tím zahájeno řízení o žádosti a SÚ pokud má žádost veškeré náležitosti, oznámí o zahájení řízení účastníkům a dotčeným orgánům.
- lze přerušit řízení o odstranění nepovolené stavby v případě, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby, ale nepředloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o SP. Je možné v případě, že nedoloží všechny podklady vyzvat ho k jejich předložení a řízení přerušit? Jak stanovit stavebníkovi, že má možnost podat žádost o dodatečné povolení stavby? V případě rozestavěné nepovolené stavby řešit územní rozhodnutí nebo územní souhlas?
Podání žádosti o dodatečné povolení stavby je důvodem pro přerušení řízení o odstranění stavby i v případě, že stavebník současně se žádostí nepředloží podklady v rozsahu jako k žádosti o SP. I když ust. § 129 odst. 3 SZ stanoví, že SÚ přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti „pokud stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o SP“ – lze v tomto případě vycházet z toho, že dle nového SZ je podáním žádosti o dodatečné povolení zahájeno řízení na žádost dle ust. § 45 SŘ. Dle ust. § 45 odst. 2 SŘ je povinností správního orgánu pomoci žadateli odstranit nedostatky podání. I v případě, že stavebník podá pouze žádost o dodatečné povolení stavby stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a oznámí zahájení řízení o žádosti a současně stavebníka vyzve k doložení chybějících podkladů a řízení o žádosti do doplnění chybějících podkladů rovněž přeruší. Součástí přerušení řízení na žádost bude i poučení o následcích nesplnění výzvy. Jak stanovit stavebníkovi, že má možnost podat žádost o dodatečné povolení, je řešeno v předešlé odpovědi. V případě rozestavěné nepovolené stavby se již územní rozhodnutí vydávat nebude a vydané dodatečné povolení nahradí i územní rozhodnutí – vychází se z toho, že již není co umisťovat, když stavba stojí – je to stejné jako u dosavadní právní úpravy .
- dle starého SZ nebylo možné vydat pro reklamní zařízení dodatečné povolení stavby. Lze to podle nového SZ ?
Ano, lze. Z ust. § 129 odst. 7 SZ vyplývá, že u zařízení se postupuje podle odstavců 1 – 4 ust. § 129 SZ obdobně, tzn. že je lze i dodatečně povolit.
 
 
§ 133
- jaký je rozdíl mezi § 133 a § 171 z hlediska provádění kontrol na stavbách. Mám teď na mysli původní státní stavební dohled. Dám příklad. Máme překontrolovat, zda je stavba užívána v souladu s kolaudačním rozhodnutím. Vykonáme kontrolní prohlídku dle ust. § 133 odst. 2 f) nebo státní dozor dle § 171 odst. 1,
Kontrolní prohlídky staveb podle ust. § 133 SZ jsou vykonávány osobami oprávněnými k výkonu státního dozoru dle ust. § 172 SZ. Tedy státní dozor ve věcech stavebního řádu je vykonáván oprávněnými osobami podle § 172 odst. 4 SZ, prováděním kontrol v rozsahu § 133 SZ.
 
§ 158
- jaké oprávnění a v jakém oboru má mít osoba, která zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí o změně využití území, která spočívá pouze v zalesnění, tedy ve výsadbě stromů bez jakýchkoliv terénních úprav či jiných činností ?
Dle ustanovení § 158 odst. 1 SZ se jedná o vybranou činnost ve výstavbě a dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí může zpracovávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejímu výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb. Obor – autorizovaný architekt (velká autorizace nebo územní plánování, zahradní a krajinářská tvorba); autorizovaný inženýr – stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, geotechnika.
- stavba oplocení do 1, 8 m - je třeba ÚR a SP - musím mít ke stavebnímu řízení PD zpracovanou oprávněnou osobou?
Pokud bude pro stavbu oplocení vydáváno územní rozhodnutí a stavební povolení, musí být projektová dokumentace zpracována oprávněnou osobou. Rozsah jednotlivých částí projektové dokumentace s ohledem na druh a význam stavby, její technické provedení, umístění, účelu atd, může podle vyhl. č. 499/2006 Sb., příloha 1 odst. 3 stanovit stavební úřad. Resp. doporučujeme, aby rozsah byl se stavebním úřadem konzultován a připomínáme spolupráci projektanta dle § 159 SZ.
 
§ 170
- lze vyvlastňovat na základě územně plánovací dokumentace sídelního útvaru popř. územního plánu obce schváleného za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb.?
Ano, dle ust. § 170 odst. 1 SZ lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané ÚPD a jde-li o …4 případy pod písmenem a) až d).
 
§ 190
- změna stavby před dokončením. Stavba povolena pravomocně před 1.1.2007. Podle § 190 odst. 5 SZ se tato kolauduje podle dosavadních předpisů. Stavebník požádá po 1. 1. 2007 o změnu stavby před dokončením. Vede se řízení o této změně podle nového zákona? V případě, že ano, jak postupovat, když změna stavby zasahuje až do územního rozhodnutí, které bylo vydáno ve sloučeném územním a stavebním řízení před 1. 1. 2007 ?
Pokud byla žádost o vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením podána po 1.1.2007, nemůžu takové správní řízení o žádosti vést podle starého SZ, protože na to není přechodné ustanovení (ust. § 190 SZ). O takové změně je třeba rozhodnout podle ust. § 118 SZ. Toto ust. SZ lze použít i v případě, že se změna stavby před dokončením bude týkat i změny umístění stavby. Pokud se týká povolení užívání takové stavby je odbor ÚP toho názoru, že je zde třeba využít přísnější ustanovení SZ a pokud původní stavební povolení stanovilo podmínku kolaudace, tak bude možné započít s užíváním až po provedení kolaudačního řízení a vydání kolaudačního rozhodnutí dle starého SZ ve smyslu ust. § 190 odst. 5 SZ (změna stavby před dokončením neruší předchozí pravomocná rozhodnutí).
- dle ust. § 190 odst. 5 SZ se u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů. Co se stavbami, i nichž bylo SP vydáno v roce 2006, ale nabylo právní moci až po 1. 1. 2007. Podle nového SZ je stanovena podmínka kolaudace, případně podmínky doložení dalších dokladů ke kolaudačnímu řízení. Podle výše citovaného ustanovení však tyto podmínky nelze splnit, neboť stavba se již nedá kolaudovat podle dosavadních právních předpisů. Stejná situace vzniká u staveb povolovaných podle dosavadních právních předpisů již za účinnosti nového SZ.
V těchto případech postupuje SÚ podle § 120 nebo 122 SZ. Kolaudační rozhodnutí se nevydává. Stavebník podle druhu stavby SÚ oznámí záměr započít s užíváním stavby (§ 120 SZ a vyhl. č. 526/2006 Sb., příloha č. 4) nebo požádá o kolaudační souhlas (§122 SZ, vyhl. č. 526/2006 Sb., příloha č. 5). Předložení ve stavebním povolení požadovaných dokladů ke kolaudaci je předpokladem kladného vyřízení, oznámení i žádosti. V případě, že stavebník požadované doklady nepředloží, SÚ užívání stavby zakáže.
 
§ 196
- kdo a jak bude zajišťovat veřejnou přístupnost technických norem ( § 196 odst. 2)?
Není stanoveno.
Územní řízení
- jakou formou má stavební úřad vydat souhlas s dělením budovy podle nového stavebního zákona?
Stavební zákon zvláštní formu rozhodnutí pro dělení budov jako např. ÚR pro dělení pozemků nemá. Dělení budovy je možné stavebním povolením, kterým bude po provedeném stavebním řízení rozhodnuto o tom, že po pro provedení stavebních prací dojde k rozdělení stávající budovy. Připomínáme, že rozdělené stavby musí splňovat požadavky dané SZ a dalšími právními předpisy.
 
Vyhl. č. 499/2006 Sb.,
- jsou součástí dokumentace skutečného provedení stavby rovněž výkresy se schématickým vyznačením vnitřních rozvodů a instalací?
Rozsah dokumentace skutečného provedení stavby pořizované podle § 125 SZ je upraven vyhláškou 499/2006 Sb., příloha 3 stavební výkresy 1. 3. Obsah stavebních výkresů je pak upraven přílohou č. 1 část „F“ dokumentace stavby, výkresové části 1.1.2, 1.2.2, 1.3.2, 1.4.2. Je na SÚ k posouzení významu stavby, jejího vlivu na ŽP, stavebně technické provedení atd. Zda pro případ nedochování projektové dokumentace (§ 125 SZ), bude vyžadovat výkresy skutečného provedení stavby, či postačí pasport.
 
Vyhl. č. 501/2006 Sb.,
- v jaké fázi řízení a jak se stanovuje veřejné prostranství?
Plochy veřejných prostranství zahrnují z pravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství s vymezením v územních plánech. Vyhl. č. 501 o obecných požadavcích na výstavbu je v ust. § 22 stanovena šířka veřejných prostranstvích zajišťující zpřístupnění pozemků k některým druhů staveb (bytové domy, rodinné domy) a pozemky veřejných prostranství určených k užívání osobami uvedených v § 2 odst. 2 písm. e) SZ. Vymezení veřejného prostranství je jednak v § 34 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích a jednak ust. § 7 vyhl. č. 501/2006 Sb.,Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
- je možné považovat např. běžné oplechování štítů staveb v řadové zástavbě přesahující nad sousední stavbu ( a tím i nad sousední pozemek) za porušení ust. § 23 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., ? Je možné vůbec stavbu s takovým přesahem povolit, i když stavebník doloží souhlas vlastníka dotčeného sousedního pozemku a stavby? Přitom ust. § 25 odst. 5 téže vyhlášky umožňuje povolení výjimky při přesahu části stavby na sousední pozemek.
Stavby se umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek a to včetně oplechování. Výjimky je možné povolovat pouze ve výjimečných případech.
Povolení staveb v řadové zástavbě s předpokládaným přesahem klempířských prvků vyžaduje, aby stavebník resp. stavebníci, stavebnímu úřadu předložili smlouvu, případně jiný doklad, který je opravňuje k zásahu do sousední stavby.
 
Vyhl. č. 503/2006 Sb.,
- tiskopisy žádostí nejsou v souladu se zákonem a příslušnou vyhláškou, např. v tiskopisu příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., není uvedeno v přílohách k žádosti, že je nutno doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků vyznačené rovněž v situačním výkresu, ale v § 96 odst. 3 písm. e) SZ tento požadavek je uveden. Ze SZ vyplývá, že nemůžeme požadovat nic víc nad rámec žádosti. Jak to řešit?
V tiskopisu – příloha č. 9 vyhl. č. 503/2006 Sb., bodu 4 – kopie katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí – to není v rozporu s ust. § 96 odst. 3 písm e) SZ- jedná se o vazby v okolí (souhlasy uvedených osob vyznačené rovněž v situačním výkresu). Vyhláška je podzákonným právním předpisem, vydaným na základě zmocnění v zákoně a k jeho provedení. Je nezbytné požadovat splnění podmínek v rozsahu stanoveném zákonem tedy právní normou vyšší právní síly.
 
zák. č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění
- podle § 6 písm. a) zákona o vyvlastnění, vyvlastněním zaniká zástavní, podzástavní právo váznoucí na pozemku nebo stavbě. Zřízením věcného břemene (vyvlastněním) např. přístupu nebo vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě by tedy zaniklo zástavní a podzástavní právo ? V § 2 písm. a) zákona o vyvlastnění je totiž uvedeno, že vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě…..
Dle našeho názoru není zatím možný jiný výklad než, že ze zákona skutečně zanikne zástavní, podzástavní…..právo a vyvlastniteli vzniknou povinnosti vůči třetím osobám.
- kdo je příslušný k vedení vyvlastňovacího řízení v případě, že účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je kraj? Z ustanovení § 16 odst. 3 zákona o vyvlastnění toto není zcela jasné. Je pověřen jiný stavební úřad?
Případ, kdy účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je kraj, je do ust. § 16 odst. 3 zákona o vyvlastnění nesprávně systematicky zařazen. S použitím analogie postupovat přiměřeně dle ust. § 16 odst. 5 zákona o vyvlastnění.
 
zák. č. 634/2004 Sb.,
- jak s poplatky?Poplatek je stanoven za rozhodnutí, tak že je u územního rozhodnutí a stavebního povolení. Směřuje to k velkému úbytku peněz do obecní pokladny.
Poplatky lze vybírat jen v rozsahu stanoveném právním předpisem zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích pro vydání rozhodnutí podle SZ umožňuje vybírat správní poplatky dle položky 3, 17, 18, 19 a v případě, že se nebude jednat o úkony zpoplatněné podle položek 17 – 19 i položky 20. Pokud ve věci není vydáno správní rozhodnutí např., kdy územní rozhodnutí a stavební povolení, lze nahradit vydáním územního souhlasu, či souhlasu s provedením ohlášením stavby, terénní úpravy nebo zařízení se poplatek nevybere.
 
Starý stavební zákon
- je potřeba dokládat nové měření radonu v kolaudačním řízení, pokud při stave. řízení byl prokázán střední radonový index? A dle schváleného projektu i dle zápisu ve stavebním deníku bylo navrženo a řádně provedeno protiradonové opatření?
Není, pokud stavba byla provedena v souladu s projektovou dokumentací.

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.