Monitoring výskytu rizikového chování ve Zlínském kraji

Mapování výskytu rizikového chování u dětí a mládeže za školní rok 2018 - 2019 probíhalo na základě vyhodnocení údajů uvedených v celorepublikovém elektronickém Systému evidence preventivních aktivit. V roce 2016 zavedla Klinika adiktologie ve spolupráci s NÚV a MŠMT ČR tzv. Systém výkaznictví, nyní Systém evidence preventivních aktivit (SEPA). Následující údaje jsou ze škol a školských zařízení ZK s návratností 75,3 %. Pro školní rok 2018 - 2019 ze získaných dat vyplynulo, že hlavními problémy škol Zlínského kraje v oblasti projevů rizikového chování u dětí a mládeže byly:

• špatné vztahy mezi žáky (19,71 %)
• užívání tabáku (19,39 %)
• závažné přestupky vůči ŠŘ (10,11 %)
• záškoláctví (7,66 %)
• užívání alkoholu (5,93 %)

Ze získaných dat dále vyplynulo:

- Prevent. program školy zpracován převážně: na základě sledování výskytu RCH (90,28 %), dále potom na základě diskuze s vedením školy a učitelským sborem (89,88 %)

- Počet tř. hodin v měsíci: 1 hodina (40,49 %), 0 hodin (17,41 %)

- Témata tř. hodin: práce se vztahy (79,35 %); práce s pravidly (78,55 %),

- Počet let ve funkci ŠMP: 10 let (35,63 %), 2 – 3 let (16,19 %)

- Ukončeno spec. stud.: má (42,11 %), aktuálně studuje (8,1 %)

- Finanč. ohodnocení ŠMP: dle ZP (42,91 %), ne (23,08 %)

- Hlavní formy práce v programu: přednáška, prezentace informací (25,84 %); interaktivní skupinová diskuse (22,02 %)

- Úroveň programu v preventivních aktivitách: všeobecná prevence (86,2 %), selektivní (9,17 %), indikovaná (3,12 %)

- Typ poskytovatele programu: nestátní organizace (31,37 %); škola sama (25,79 %); šk. zařízení – poradna, SVP, SPC (6,05 %)

- Programy hrazeny převážně: jinak (36,21 %); cílovou skupinou - žáky (20,04 %)

- Nejčastější zaměření programů: šikana a projevy agrese (15,44 %), prevence kriminálního jednání (10,69 %); prevence kyberšikany (8,57 %)

- Vyhodnocení: stanovené cíle se spíše podařilo naplnit (72,06 %); stanovené cíle se zcela podařilo naplnit (12,96 %)

Mapování výskytu rizikového chování u dětí a mládeže sice neřeší jejich příčiny, ale všechna zjištění pomohou při zacílení preventivních aktivit nejen u specifické primární prevence, ale také u prevence sekundární a terciární. Škola nemůže problematiku výskytu rizikového chování řešit a zvládnout sama. V oblasti primární prevence je zapotřebí spolupráce především rodiny a všech zainteresovaných subjektů (PPP, obce, NNO, OSPOD, Policie ČR, KHS, apod.).