Luhačovice – kostel sv. Rodiny

Kostel sv. Rodiny

Luhačovice patří mezi nejkrásnější lázně v České republice. Jméno obce bylo odvozeno od luhů, které se na tomto území rozprostírají. Dnes je proslulé zejména díky léčivým pramenům, příznivým klimatickým podmínkám a množství kulturního vyžití. Na území Luhačovic vyvěrá 17 pramenů  a každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, která obsahuje velké množství rozpuštěných minerálních látek a rozpuštěný oxid uhličitý. Mezi nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, patří Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a sv. Josefa. Právě díky vysokému obsahu minerálních látek jsou luhačovické prameny hojně využívány již více než 300 let a jsou také považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě.

Jako farní kostel zde dříve sloužila soukromá zámecká kaple sv. Josefa, která patřila rodu Serenyiů. Jejich rod je s tímto regionem úzce spjat. Kromě stavby barokního zámku zde především položil základy luhačovického lázeňství a v nedalekém Provodově nechal hrabě Wolfgang Serenyi postavit mariánskou kapli, která je dnes patří k nejznámějším moravským poutním místům.

Brzy však kostel sv. Josefa přestal stačit pro narůstající počet věřících a tak se koncem 19. století začalo usilovat o výstavbu nového kostela. Plánované vybudování nového chrámu však bylo postupně přerušeno událostmi spojenými s první a druhou světovou válkou. V době tzv. „Pražského jara“ (1968) byl učiněn další pokus o výstavbu kostela. Tehdejší farář chtěl zahájit stavbu nového kostela na zahradě naproti zámecké kapli. Tento projekt výstavby byl však zastaven vpádem sovětských vojsk v srpnu roku 1968. Teprve po „sametové revoluci“ roku 1989 mohlo konečně dojít k realizaci stavby a o rok později posvětil na Velehradě papež Jan Pavel II. základní kámen kostela, který nese jméno svatého Josefa. V průběhu výstavby pak bylo rozhodnuto rozšířit zasvěcení kostela na celou Svatou rodinu.

Jedná se o jeden z prvních kostelů, které byly postaveny v české poválečné éře. Na jeho stavbě se podílel ing. arch. Michal Brixe, jeden z mála českých architektů, který se odklonil od formálních tradic moderní architektury a zejména ve svých návrzích pro lázeňská města nově interpretoval charakter staveb 19. století. Jeho díla můžeme vidět například v Mariánských Lázních. Byl také významným ilustrátorem nejrůznějších knih, týkajících se architektury a měst. Na stavbě luhačovického kostela pracoval se svým dlouholetým kolegou ing. arch. Petrem Frantou z Prahy, se kterým se podíleli například na dostavbě ruzyňského letiště.

Stavbu kostela Svaté Rodiny v Luhačovicích dokončili koncem roku 1997. Moderní stavba s věží o výšce 22 metrů toho roku získala také tři zvony. Největší z nich s váhou 220 kg byl zasvěcen Svaté Rodině, menší Panně Marii (150 kg) a nejmenší svatému Josefovi (100 kg). Před kostelem byla postavena kašna pro nový minerální pramen, který dostal název po patronovi farnosti - Sv. Josef.

Jedná se o nejmladší pramen v tomto lázeňském regionu a je vhodný k pitné léčbě a uhličitým koupelím.

Areál nového kostela zdařile navazuje na vysokou architektonickou úroveň ve městě, která pochází zejména z období secese a moderní architektury 30. let 20. století a patří k zcela typickým prvkům těchto lázní. 

Možnosti prohlídek kostela sv. Rodiny

květen - září: všední dny a soboty: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00, neděle 13:00 - 17:00,

v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.

Odkaz:  www.luhacovicefarnost.cz a www.mesto.luhacovice.cz

 

Zámecká kaple svatého Josefa

nachází se v budově zámku, který patřil šlechtickému rodu Serényiů. Od roku 1785 do 1997 sloužila jako farní kostel. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Josefovi, byl posvěcen roku 1866 a obsahuje ostatky sv. mučedníků Kristena, Prospera a Vincence. Oltář měl tři výklenky, které obsahovaly sochy sv. Josefa, Božského srdce Páně a Panny Marie. V současné době je kaple využívána k občasným bohoslužbám.

Možnosti prohlídek Zámecké kaple svatého Josefa:

květen - září: každou středu od 13:00 do 17:00 hodin.

Do správy farnosti patří i kaple Panny Marie u Augustiniánského domu, ve kterém v letech 1922 a 1926 Leoš Janáček napsal Lišku Bystroušku a slavnou Glagolskou mši, díla, která dosud ovlivňují světovou hudební tvorbu.

Možnosti prohlídek - kaple je otevřena denně.


Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

  • +420 577 043 111
  • podatelna@kr-zlinsky.cz
telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Odkazy

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.