Kompetence vyplývající ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí

KOMPETENCE OBECNÍHO ÚŘADU v přenesené působnosti (dále jen „OÚ“)

OÚ je povinen (§ 10 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon SPOD“)

vyhledávat děti uvedené v § 6 odst. 1 zákona;
působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti;
projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte;
projednat s dítětem nedostatky v jeho chování;
sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující;
poskytovat nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů;
oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v 6 odst. 1 zákona.

OÚ rozhoduje (§ 13 odst. 1 zákona SPOD)

o opatřeních podle § 43 zákona o rodině (napomenutí, dohled, omezení), pokud tak neučinil soud, opis rozhodnutí zasílá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

OÚ sleduje (§ 13 odst. 2 zákona SPOD)

zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodl
zda jsou dodržována opatření učiněná soudem, jestliže jej soud o to požádá.

OÚ podává podněty soudu (§ 14 odst. 3 zákona SPOD)

k opatřením týkajícím se výchovy dětí, o podání podnětu soudu neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.

OÚ je povinen zajistit dítěti (§ 15 odst. 1 zákona SPOD)

které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich pobytu ve zdravotnickém zařízení, neodkladnou péči, při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěti; o uvedeném opatření neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.

OÚ při péči o děti uvedené v § 6 odst. 1 zaměřuje pozornost (§ 32 odst. 1zákona SPOD)

na využívání volného času těchto dětí;
na děti vyhledávající styky s fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost;
sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí;
věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní;
zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí;
nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům dětí a jejich možnostem;
spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty.

OÚ je povinen učinit opatření (§ 37 odst. 1zákona SPOD)

k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče dítěti-cizinci uvedenému v § 2 odst. 3 zákona;
o opatřeních uvědomí neprodleně obecní úřad obce s rozšířenou působností.

OÚ vede spisovou dokumentaci (§ 54 – 57 zákona SPOD, Instrukce MPSV č.j. 21-12242/2000 ze dne 15. 3. 2000, ve znění pozdějších předpisů).

KOMPETENCE OBCE v samostatné působnosti

vytváří předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí (§ 10 odst. 2 zákona SPOD)
může zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany (§ 39 zákona SPOD).

KOMPETENCE OBECNÍHO ÚŘADU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ v přenesené působnosti (dále jen „ORP“)

ORP plní kompetence OÚ (viz část „Kompetence obecního úřadu“)

ORP je povinen zajišťovat preventivní činnost (§ 10 odst. 3 zákona SPOD)

sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku;
činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.

ORP je povinen zajišťovat poradenskou činnost (§§ 11 odst. 1, 12 zákona SPOD)

pomáhat rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě;
poskytovat nebo zprostředkovávat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené;
pořádat v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu;
poskytovat osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy;
může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče:
takovou pomoc dítěti nezajistili, ačkoliv takovou pomoc nezbytně potřebuje,
nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte;
je povinen po umístění dítěte do zařízení poskytnout rodičům pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny.

ORP činí opatření na ochranu dětí (§§ 14, 16, 17 zákona SPOD)

podává návrhy soudu:
- na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě;
- na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu;
- na nařízení ústavní výchovy;
- na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy;
- na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení;
- na vydání předběžného opatření u dítěte, jež se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny;
vykonává funkci opatrovníka a poručníka;
činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení v době, kdy není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se neujme své funkce.

Činnost ORP při svěřování dítěte do výchovy jiných osob než rodičů (§§ 19, 21 zákona SPOD)

rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, je-li dítě v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů;
rozhoduje o svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je-li dítě v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo se souhlasem rodičů;
přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte;
sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do péče jiných osob než rodičů;
vyhledává děti vhodné k osvojení nebo svěření do pěstounské péče, vede jejich spisovou dokumentaci a kopii zasílá krajskému úřadu;
vyhledává fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny, vede jejich spisovou dokumentaci a kopii zasílá krajskému úřadu;
sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do péče jiných fyzických osob než rodičů.

Činnost ORP při výkonu ústavní a ochranné výchovy u dětí (§§ 28 – 30, 12 zákona SPOD)

po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, přitom vyzve rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o předání dítěte ve stanoveném termínu do zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit sám umístění dítěte;
nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá soudu návrh na výkon rozhodnutí;
pravidelně navštěvuje dítě a jeho rodiče a to nejméně jednou za 3 měsíce;
sleduje dodržování práv dítěte v zařízení, a to zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v zařízení a zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči;
poskytuje rodiči pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny;
ORP může vydat písemný souhlas s pobytem dítěte, kterému byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova, u rodičů nebo jiných fyzických osob; při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat; při pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, posoudí jejich bezúhonnost.

ORP při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost (§ 32 – 34 zákona SPOD)

působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí, zvláště pachatelům trestné činnosti;
upozorňuje krajské úřady na potřebu pomáhat dětem, zejména propuštěným z ústavní , ochranné výchovy nebo výkonu trestu, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání;
spolupracuje s úřady práce;
usměrňuje péči o děti podle programů péče o problémové skupiny dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami;
pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování.

ORP je povinen v rámci sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině (§§ 35a, 36 odst. 2 zákona SPOD)

vydat zákonnému zástupci dítěte potvrzení pro uplatňování nároku na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině;
podílet se na zajišťování návratu dětí z ciziny bez doprovodu tak, že učiní opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.

ORP je povinen v rámci sociálně-právní ochrany ve zvláštních případech (§ 37 zákona SPOD)

činit po nahlášení OÚ o existenci dítěte-cizince bez jakékoliv péče či ohroženého na životě další nezbytná opatření směřující k jeho ochraně a neprodleně uvědomit zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem;
nezbytnými opatřeními, který činí, jsou:
- podání návrhu na nařízení předběžného opatření;
- podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte;
- podání návrhu na ústavní výchovu dítěte;
- zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.

Práva a povinnosti pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany vyplývající ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Právo navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování a to na základě zvláštního oprávnění vydaného tímto orgánem, v němž je uvedeno jméno a příjmení pracovníka, titul, zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou může tento pracovník vykonávat (§ 52 odst. 1 zákona SPOD).
Právo pořizovat obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro účely sociálně-právní ochrany (§ 52 odst. 2 zákona SPOD).
Povinnost zachovávat mlčenlivost (§ 57 zákona SPOD):
- o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak;
- o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinnosti nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti;
- o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče budoucích osvojitelů, jakož i o místě pobytu takového dítěte, to platí i po skončení pracovního vztahu.
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být pracovníci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

Povinnost vést spisovou dokumentaci pro účely sociálně-právní ochrany (§ 54, 55 zákona SPOD, Instrukce MPSV č.j. 21-12242/2000 ze dne 15. 3. 2000, ve znění pozdějších předpisů).

Práva a povinnosti rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu dítěte vyplývající ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Právo rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby. Tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout (§ 9 zákona SPOD).
Právo každého občana upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, nebo tyto povinnosti neplní (§ 7 odst. 2 zákona SPOD).
Povinnost spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte, na vyžádání příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany, umožnit návštěvu v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv (§ 53 zákona SPOD).

Práva dětí vyplývající ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Právo dítěte požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 8 odst. 1 zákona SPOD).
Právo dítěte, které je schopno formulovat své vlastní názory pro účely sociálně-právní ochrany, tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti (§ 8 odst. 2 zákona SPOD).

aktualizováno: 25.7.2012