Hejtman Čunek: Petice s argumenty pavlačových drbů stále kolují po kraji

  30.5.2018
Hejtman Čunek: Petice s argumenty pavlačových drbů stále kolují po kraji

„Je neuvěřitelné, jaké nesmysly o rušení nemocnic, oddělení či porodnic si stále dokáží vymyslet lidé, kteří na sebe chtějí upozornit v komunálních volbách. Popřípadě jsou to lidé, kteří se podíleli na ztrátách nemocnic a teď by rádi viděli náš neúspěch. Je zajímavé, že když krajské nemocnice dosáhly více jak miliardové ztráty, tak nikdo nepsal petice na jejich záchranu. A teď, když se nám podařilo zastavit zlodějinu a nastartovat hospodaření, tak se píší petice jako na běžícím páse. Dobrým znamením je, že největší zloději mají opravdový strach, co vše na ně vyplave na povrch, když zasahuje Policie ČR“ řekl hejtman Jiří Čunek.

Podle hejtmana Jiřího Čunka tyto petice vyvolávají falešné obavy nejen u pacientů, ale i u zdravotnického personálu. Proto je znova nutné připomenout, že se nám za poslední rok podařilo přivést všechny nemocnice k ziskovému hospodaření, přestože jsme razantně zvýšili platy zdravotníků, aby neměli starosti a více energie věnovali lidskému přístupu k pacientům a odborné péči. Sebemoderněji vybavená pracoviště jsou k ničemu, pokud v nich nebudou pracovat spokojení a motivovaní pracovníci, pro které je pacient na prvním místě.

„Navzdory všem pokusům poškodit dobrou práci nového vedení nemocnic, pokračujeme v přípravě významných investic do všech krajských nemocnic,“ uzavřel hejtman Čunek.

Výroky v médiích jednotlivých členů petičního výboru jsou podle hejtmana tendenční a mají za cíl vyvolat v lidech paniku, „jakože se něco ruší a lidi nebude mít kdo léčit“. „To je však nesmysl. Je vidět, že se s blížícími komunálními volbami někteří politici snaží zviditelnit a chtějí „zachránit“ občany před neexistujícími problémy. Mrzí mě však, že si neuvědomují, jak matou a znejišťují zdravotníky i veřejnost,“ dodal hejtman Čunek.

Jeden z kritiků, Zdeněk Mikel, který je předsedou petičního výboru, označil krajem připravované změny za „překotné“ a „nepromyšlené experimenty“. „Vtipné je, že Zdeněk Mikel jaksi zapomněl na skutečnost, že když byl od ledna do prosince 2008 předsedou představenstva Baťovky, zůstala po něm ztráta 51 milionů korun. Připomíná mi to přísloví o kozlovi, co se stal zahradníkem,“ uvedl hejtman Čunek.

Další iniciátoři petice šíří nepravdivé informace například o zániku oddělení nukleární medicíny ve Zlíně, aniž by uvedli, že nedošlo k jeho zrušení, nýbrž k sloučení s oddělením zobrazovacích metod, což je naprosto běžná praxe. „Ke slučování nukleární medicíny a radiologie došlo již na několika klinikách, například před více než deseti lety ve Fakultní nemocnici v Plzni nebo později ve Fakultní nemocnici v Brně a považuji to za pozitivum,“ říká prof. MUDr. Vlastimil Válek, přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno.

Lidé, kteří chtějí poškodit nastavované změny, píší o hromadném odchodu lékařů a sester. Skutečnost je však taková, že do krajských nemocnic nastoupilo za pět měsíců letošního roku o 20 lékařů více, než odešlo. U ostatního zdravotnického personálu nastoupilo do krajských nemocnic o 39 lidí více, než odešlo. Je tedy zřejmé, že exodus lékařů se v našich nemocnicích nekoná a „zaručené“ zprávy, že nebude mít kdo léčit, jsou falešné.

Adéla Kousalová
tisková mluvčí Zlínského kraje 
577 043 190, 606 369 686
adela.kousalova@kr-zlinsky.cz 

 

Přinášíme vám znění textu 10 + 1 bod ke koncepci zdravotnictví, které rozporuje petiční výbor, a současně vám přinášíme reakci hejtmana Jiřího Čunka a MUDr. Radomíra Maráčka k jednotlivým bodům. Text byl petičním výborem zveřejněn 10. května 2018 a je pod ním podepsaný MUDr. Miloš Kucián, mluvčí petičního výboru.

I. Sloučení nemocnic

Ukazuje se, že základním cílem „reformátorů“ je sloučení nemocnic do jedné, centrálně řízené organizace. Úmorné debaty o potřebném zvýšení úrovně jednotlivých oborů a o potřebě spolupráce jsou jen dýmovou clonou. V okamžiku, kdy bude jeden holding s jedním identifikačním číslem IČ, bude jen na libovůli jednoho centrálního vedení, jak a kterou péči „zkoncentruje“, „racionalizuje“, neboli zruší v menších nemocnicích – ať už bude eufemistické pojmenování jakékoli.

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: Naším cílem je poskytnout stejně kvalitní péči pacientům jak ve Zlíně, tak i ve Zdounkách, Ostrožské Nové Vsi či Prostřední Bečvě – zkrátka všem občanům Zlínského kraje a zajistit zkrácení čekací doby na vyšetření třeba magnetickou rezonancí, na operace kloubů či zvýšení dostupnosti biologické léčby u onkologických pacientů.

Autoři petice si navíc pletou holding s fúzí, což je úplně jiná forma organizačního uspořádání. Fúzí nevzniká holding, ale jedna společnost, což bude mít kromě výše uvedených výhod pro pacienty také ekonomické přínosy.

II. Přesun lukrativních činností

Dalším hlavním cílem, který lze vysledovat z příspěvků semináře, je sloučením a přesunem lukrativních činností (a tím i finančních prostředků od zdravotních pojišťoven) zlepšit ekonomický výsledek KNTB. Dále lze vysledovat snahu o personální „vytunelování“ menších nemocnic - přesunem erudovaného personálu, a to na úkor regionů Uherského Hradiště, Kroměříže a Vsetína. Využití finančních rezerv a potenciálu rozvoje (zejména z nemocnice Uh. Hradiště) má zlepšit ekonomickou situaci KNTB a následně holdingu, aby daný subjekt nebyl ekonomicky v záporných číslech a zadlužený, což je nezbytným předpokladem poskytnutí úvěru pro avizovanou výstavbu nové nemocnice.

Reakce MUDr. Radomíra Maráčka: O žádném personálním „tunelování“ nemůže být řeč a důkazem toho je již pětiletá spolupráce Uherskohradišťské nemocnice a Kroměřížské nemocnice, která vedla ke zlepšení ekonomické stability zejména nemocnice v Kroměříži.

III. Výstavba nové nemocnice

Je s podivem, že o záměru výstavby nové nemocnice se dozvídají zastupitelé z novinového článku, ačkoli pár dní před tím absolvovali úmorný 9ti hodinový seminář o budoucnosti krajských nemocnic, kde však o nové nemocnici nepadla jediná zmínka. Bude se do nové nemocnice (ve Zlíně? v Holešově? Jinde?) stěhovat kompletní provoz stávající KNTB, nebo se počítá s tím, že se sem (navzdory slibům) budou v budoucnu centralizovat některé obory z menších nemocnic - třeba i v delším časovém horizontu, než do r. 2022?

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: Důvod je prostý, pokud dojde k určení jiné lokality, než je stávající lokalita KNTB, začne být výstavba a především pozemky potřebné pro výstavbu zájmem překupníků, developerů a podobně. Bohužel právě ve Zlíně máme s touto věcí jen negativní zkušenosti, kdy propojení politiků s byznysem prodražilo neúměrně ceny pozemků a zkomplikovalo výstavbu. V každém případě nemohou být zastupitele obejiti, protože budou schvalovat všechny kroky a finanční toky, které pro výstavbu budou potřeba.

IV. Vyhláška o místní a časové dostupnosti

Upozorňujeme na to, že v prezentacích nikdo neřeší soulad se zákonnou vyhláškou o místní a časové dostupnosti (č. 307/2012 Sb.), neboť „centralizací“ neboli přestěhováním některých služeb do budoucna (typicky např. porodnice) by došlo k závažnému zhoršení dostupnosti péče – což je např. u porodů a neonatologie podstatná podmínka, která může mít fatální následky. Může tomu tak být i v jiných zamýšlených „centralizacích péče “ – je třeba vždy posuzovat nejvzdálenější místo daného regionu a jeho vzdálenost od KNTB.

Reakce MUDr. Radomíra Maráčka: Fúze neznamená rušení nemocnic, žádná nezanikne. Naopak, pokud nedojde ke sloučení, mohou být některé provozy v malých nemocnicích ohroženy.

V. Koncentrace činností do KNTB

Varujeme před násilnou koncentrací činností do KNTB, která nemusí být následována odbornými pracovníky, kteří tyto činnosti dosud vykonávají v menších nemocnicích. Nikdo nezaručí, že tito odborníci se přesunou právě do KNTB. Zdravotnický personál je žádaný i mimo Zlínský kraj, a zejména ve fakultních nemocnicích i lépe placený. Důsledkem mohou být neúnosné čekací doby na ošetření a vyšetření v KNTB, ještě víc přeplněné čekárny, a plným právem naštvaní pacienti i zdravotníci.

Reakce MUDr. Radomíra Maráčka: Koncentrace specializovaných činností v KNTB funguje již řadu let v rámci odborných center (traumatologie, neonatologie, onkologie a další). Pro pacienta je vždy lepší, když jej operuje lékař, který výkon provádí každodenně, než ten, který operuje třeba jednou za měsíc.

VI. Personální stabilita nemocnic

Personální stabilita nemocnic je nezbytnou podmínkou jejich fungování v oblasti odborné i ekonomické. Znovu upozorňujeme na nesoulad prezentované výhody „použití personálu“ v jiných nemocnicích kraje se zákonnými předpisy. Takové přesuny nejsou bez písemného souhlasu zaměstnance přípustné (viz zákoník práce). O tom, že se tímto povinným přesunem dále znehodnotí pracovní nabídky holdingu v už tak kriticky nedostatkovém oboru, jako jsou např. zdravotní sestry, nemluvě. Většina zaměstnanců ví, že pokyn k dobrovolnosti od nadřízeného se špatně odmítá. I šéf má svého šéfa a navíc nadřízení se mohou měnit. A z dobrovolnosti se může lehce stát povinnost. Stejně kriticky se díváme na možnost „rotace ředitelů“ čtyř nemocnic, inspirovanou manažerskými postupy z bankovnictví. Jsme toho názoru, že znalost konkrétního prostředí a pracovních podmínek a vztah vedoucího pracovníka k zařízení a lidem, které vede, je cennou devizou k efektivnímu řízení daného subjektu, nikoli něčím, co je třeba potlačovat. Lidí schopných dobře vést nemocnice, je omezené množství, uvedená „rotace“ může vést k nezájmu erudovaných lidí o manažerské posty a nástupu lidí nekvalifikovaných, nezkušených a všeho schopných.

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: V rámci sloučení, budeme postupovat v souladu s platnými zákony, což znamená, že nikomu se nezhorší pracovní podmínky před ani po fúzi, navíc dojde ke sjednocení platových podmínek pro všechny zaměstnance, ve všech našich nemocnicích. Předpokládáme, že se bude jednat hlavně o lékaře, kteří si budou zvyšovat svoji kvalifikaci. Ti se budou účastnit náročných zákroků a operací, jež se běžně nevykonávají. Pokud je nám známo, tak rotace a obměna členů představenstev nemocnic byla ve Zlínském kraji zcela běžnou a častou záležitostí iniciovanou bývalou politickou reprezentací. Složení manažerů je, bylo a bude plně v kompetenci valné hromady krajských nemocnic, tedy Rady Zlínského kraje, a na tom se také nic nezmění ani před ani po fúzi.

VII. Sdružené nákupy a služby

Výhoda úplné fúze v tomto směru je pouze hypotetická, sdružené nákupy se dají dělat i za dnešní existence čtyř samostatných subjektů. Bylo by organizační chybou majitele nemocnic – kraje, pokud společné nákupy už dávno neprovádí. Nutno podotknout, že možnost uplácení a různých manipulací s cenami a množstevními slevami se sice v holdingu zmenší ze čtyř subjektů na jeden, ale nevymizí. Naopak, dostane se tak mimo zorné pole zaměstnanců. Zjednodušeně řečeno, pokud dnes kritizujeme kapesní krádeže, zaděláváme si na opravdové tunely. Sdružené služby (ostraha, doprava, praní, úklid, údržba, stravování atd.) – nerozporujeme, ale nelze předpokládat zásadní finanční úsporu, maximálně se přeskupí smluvní vztahy s dodavateli služeb ve prospěch menšího počtu „vyvolenějších“ subjektů. Opět s rizikem exkluzivních zakázek za paradoxně méně výhodných podmínek.

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: Společné nákupy přinesly v loňském roce úsporu více jak 80 milionů korun ve všech našich nemocnicích. Společné nákupy umožnily modernizovat zdravotnické přístroje ve všech nemocnicích a tyto kroky přináší nejen významné ekonomické úspory, ale pacientům přináší také zrychlení a zpřesnění vyšetření a hlavně větší bezpečnost.

Společné nákupy jsou tedy přínosné pro všechny. Otázkou jen zůstává, proč nebyly realizovány již dříve.

VIII. Akreditace pracovišť

Zaznělo tvrzení, že díky sloučení všech oddělení v kraji dostanou všechna oddělení akreditaci podle „nejvyššího“ pracoviště. To není pravda. Podle zákona č. 67/2017 Sb. je výkon odborného dohledu a dozoru podmíněn fyzickou přítomností školitele. Do 15 minut u odborného dozoru a 30 minut u odborného dohledu. To v rámci Zlínského kraje není možné časově dodržet. Navíc akreditace či její změna se posuzuje a uděluje vždy individuálně a konkrétně. Tudíž automatická akreditace periferních pracovišť mimo Zlín není reálná bez školitelů. Pokud budou školitelé jen na papíře, tak jsme na úrovni zprofanované plzeňské právnické fakulty, a je to v případě jakýchkoliv problémů právně napadnutelné.

Reakce MUDr. Radomíra Maráčka: Co se týká akreditace pracovišť, budeme postupovat v souladu s platnou legislativou.

IX. Praktičtí lékaři

Další, mírně řečeno, sporná věc je suplování chybějících praktických lékařů lékaři z nemocnic, jak to prezentoval ředitel Maráček – citace z článku:

„Jedna velká společnost na čtyřech místech v kraji by měla také větší možnosti ohledně dostupnosti zdravotní péče v kraji a s tím související „expanzí“ mimo nemocnice. „Chodí za mnou starostové z různých obcí a stěžují si, že nemají praktické lékaře. Jednou z možností se v případě jednotné nemocnice jeví zřídit ambulance v obcích a zaměstnat v nich vlastní personál.“

To je jistě krásná představa, ale kde ten personál chce pan ředitel vzít? Proč v daných místech již lékaři nejsou, když obce nabízí doslova „hory, doly“. Fúze tento problém nevyřeší, neovlivní. Problém nedostatku praktiků narůstá a řešen měl být již dříve – plán k řešení demografické krize praktických lékařů ze strany Zlínského kraje – čistá nula. Dozvěděli jsme se od hejtmana Čunka, že jde o celorepublikový problém. Ano, jistě, ale to neznamená, že jej nebude muset řešit také Zlínský kraj. Aby bylo i laikům jasno: místo praktického lékaře v Bezdíkově již v dnešní době nelze „zaplácnout Štěpánem Šafránkem“. I kdyby nemocnice za cenu velkých nákladů vytvořila periferní ordinace, stejně do nich v současné době nemá lékaře s příslušnou kvalifikací. Kraj by měl vědět, že praktického lékaře nemůže zastupovat lékař s jinou atestací, např. chirurg, gynekolog – odkazujeme na platnou legislativu o vzdělávání ve zdravotnictví. Aby lékař mohl vykonávat plnohodnotnou praxi, musí mít atestaci, nebo dostupného garanta. Ani atestovaní lékaři, ani garanti bohužel nejsou k dispozici, tudíž plán budoucího spojeného ředitelství je v této oblasti jen líbivou vějičkou pro starosty obcí, kteří se zoufale snaží zajistit pro občany základní zdravotní péči. Cesty k nápravě jsou úplně jiné – kraj musí zajistit a zaplatit školitele v každé okresní nemocnici, aby vyrostla nová generace praktických lékařů. Včera bylo pozdě ...

Reakce MUDr. Radomíra Maráčka: Územní spádovost našich nemocnic umožňuje pokrýt celé území Zlínského kraje, včetně tzv. „bílých míst“, samozřejmě za předpokladu dostupného zdravotnického personálu.

Nelze hned na začátku zavrhnout myšlenku, že chybějící kapacity mohou doplnit lékaři našich nemocnic. Pro obě strany to může být zajímavá a obohacující zkušenost, nejenom odborná.

Za dostupnost zdravotních služeb svým klientům ale zodpovídají zdravotní pojišťovny. Tam kde to nejsou schopny zabezpečit, mohou naše nemocnice s nimi zahájit diskusi o pomoci řešení problému dostupnosti péče v regionu. A může se to týkat i praktických lékařů. Nemocnice mají ambulance lékařů této odbornosti, jsou to akreditovaná pracoviště. Velká společnost má i větší možnosti stabilizovat zaměstnance, které si vychová, odbřemenit je od složité podnikatelské administrativy a zabezpečit zázemí. Jsou příklady ambulantních řetězců, které to zabezpečují a které problém se zaměstnanci – i praktickými lékaři nemají.

To, že kraj MUSÍ zajistit a zaplatit školitele je jenom zbožné přání doktora Kuciána, avšak nepodložené žádnou legislativou. Nic mu však nebrání, aby se na výchově nových praktických lékařů sám podílel. Jemu to platná legislativa plně umožňuje. Naše nemocnice zabezpečují odborné stáže školencům na svých odděleních bezplatně, a to určitě není obecnou zvyklostí.

X. Finanční úspory či zisky holdingu

Prezentované finanční úspory či zisky holdingu vycházejí z nereálných předpokladů a je možné je chápat pouze jako zbožné přání zadavatelů finanční modelace. Jsme přesvědčeni, že výpočty a tabulka jsou účelově zkreslené a neodpovídají „plánované skutečnosti“. Vzhledem k poměrně odborné problematice ponecháváme vysvětlení na zvláštní materiál, který připojujeme v příloze.

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: Výpočet byl proveden na zcela reálných datech. Data byla převzata z vyúčtování jednotlivých zdravotních pojišťoven v jednotlivých prezentovaných letech. Z pohledu fúze nejde o finanční úspory, ale naopak o navýšení výnosů o 276 milionů korun za roky 2014 – 2018.

XI. Řízení nemocnic

Jsme přesvědčeni, že vytvoření holdingu v modelu s jedním IČ a jedním IČZ je krokem vysloveně špatným a nebezpečným. Zkušenosti zdravotníků z doporučovaného příkladu Pardubického kraje jsou dle našich zjištění alarmující. Příklad moderního řízení srovnatelného objemu péče je možné najít v Jižních Čechách, kde ponechali nemocnice samostatně a vytvořili zastřešující servisní subjekt za účelem společných nákupů a vzájemné spolupráce. V tamních podmínkách žádná nemocnice nemá dominantní postavení, nemocnice jsou řízeny prostřednictvím jakési personální unie, tedy lidí nominovaných ze všech nemocnic. Podle našich zjištění se Jihočeský kraj v současné době ke sloučení svých nemocnic do holdingu pod jedno IČO nechystá, ačkoli to hejtman Čunek tvrdí. Proč? Důvodem jsou rizika, zejména omezování péče v okresních nemocnicích, stahování odborného personálu, nižší míra investic v menších nemocnicích atd.

Reakce hejtmana Jiřího Čunka: K tomuto nelze moc co říci, jelikož autoři petice zjevně nechápou rozdíl mezi holdingem a jednou akciovou společností (jednou právnickou osobou). Jak již bylo řečeno v bodu I. sloučením nevzniká holdingové uspořádání. Opakuji, že kraj neztrácí žádná vlastnická, kontrolní ani jiná práva na společností a zůstává jediným akcionářem.

„Konsolidace a slučování nemocnic do větších celků mi přijde systémově jako správné řešení. Jedna velká organizace má lepší vyjednávací pozici, než jednotlivé samostatné organizace,“ říká Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeských nemocnic.

Rychlý kontakt

Zlínský kraj
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín

telefonní seznam Zlínského kraje

Úřední hodiny

  • Pondělí 8:00 - 17:00
  • Úterý 8:00 - 15:00
  • Středa 8:00 - 17:00
  • Čtvrtek 8:00 - 15:00
  • Pátek 8:00 - 13:00
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku

Vaše podněty a připomínky

Meteoradar ZKOLA.cz - Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje Zlínský kraj - Východní Morava eBadatelna Zlínského kraje Otevřené brány juap
web, intranet, redakční systém ESMEDIA Interactive s.r.o.