Krizové řízení
Krizovým řízením se rozumí jednak analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, ale především plánování, organizování, realizace a kontrola činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Jednoduše jde o to připravit kraj jako celek na mimořádné události a krizové situace, které mohou postihnout jeho území. Krizové situace jsou buď přírodního charakteru (povodně, rozsáhlé požáry, zemětřesení, sněhové kalamity), nebo vznikají činností člověka (provozní havárie, závažné znečištění vody a ovzduší, narušení dodávek ropy, plynu nebo elektrické energie, migrační vlny velkého rozsahu, terorismus).
Hejtman a starostové obcí jsou zmocněni vykonávat zásadní rozhodnutí při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Hejtman a starostové určených obcí si pro přípravu na krizové situace zřizují bezpečnostní radu jako svůj koordinační orgán a pro řešení krizových situací si jako svůj pracovní orgán zřizují krizový štáb.
Krizové řízení má na krajském úřadě na starosti oddělení pro zvláštní úkoly, které také zajišťuje poskytování dotací na jednotky požární ochrany sborů dobrovolných hasičů a na vyrozumívací systémy, stejně jako na činnost Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Ze zákona se toto oddělení věnuje i péči o válečné hroby a pietní místa.
Krizové řízení Zlínského kraje je souhrnem:
- legislativních
- personálních
- organizačních
- finančních
- technických a materiálních opatření.
Cílem je připravit Zlínský kraj jako celek na mimořádné události a krizové situace, které mohou území kraje postihnout.
Základem krizového řízení Zlínského kraje je legislativní zmocnění
- hejtmana kraje
- starostů obcí s rozšířenou působností
- a starostů obcí,
učinit jako veřejní činitelé zásadní rozhodnutí v rámci přípravy území a při řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Hejtman a starostové obcí jsou povinni přijmout opatření pro řešení krizových situací a k jejich zabezpečení jsou vybaveni pravomocemi ze zákona. Právnické, podnikající fyzické osoby a občané jsou ve smyslu platných zákonů povinni za konkrétních, vymezených podmínek plnit úkoly při přípravě nebo při řešení mimořádných událostí a krizových stavů, stanovené hejtmanem nebo starostou obce.
Hejtman a starostové určených obcí si pro přípravu na krizové situace zřizují bezpečnostní radu jako svůj koordinační orgán a pro řešení krizových situaci si jako svůj pracovní orgán zřizují krizový štáb.
Jako koordinační mezičlánek byla mezi úroveň kraj a obec včleněná obec s rozšířenou působností, jejíž dotčené orgány odpovídají za celé správní území obce s rozšířenou působností při plnění vybraných úkolů v přípravě na krizové situace a při řešení krizových situací.
Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou upravuje §16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 431/2010 Sb.
Obce s rozšířenou působností ve Zlínském kraji:
- Bystřice pod Hostýnem
- Holešov
- Kroměříž
- Uherské Hradiště
- Uherský Brod
- Valašské Meziříčí
- Rožnov pod Radhoštěm
- Vsetín
- Luhačovice
- Otrokovice
- Valašské Klobouky
- Vizovice
- Zlín
Definice krizového řízení
Systém krizového řízení je specifická manažerská disciplína, která vychází z obecného manažerského základu, který je situačně aplikován pro potřeby řešení krizí.
Její specifika a odlišnost je, že v dané krizové situaci se veškeré činnosti provádějí v časovém, prostorovém a sociálním stresu.
Krizové řízení je definováno v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
" Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace."
Zákonná definice nepostihuje všechny aspekty řízení a z tohoto pohledu pojem krizového řízení lépe vystihuje obecná definice.
„Krizové řízení je ucelený soubor názorů, zkušeností, doporučení, metod, opatření a vazeb uplatňovaných v hierarchizovaném a funkčně propojeném systému věcně příslušných orgánů veřejné správy, právnických a fyzických osob, jehož cílem je minimalizovat (zamezit) možnosti vzniku krize (formou prevence a korekce krizových situací ve spojitosti s účinnou protikrizovou intervencí) nebo (v případě, že krize již nastala) redukovat rozsah škod a minimalizovat dobu trvání krize. Důležitou součástí krizového řízení je i odstraňování následků krizových situací a obnova systému do nového, mnohdy vylepšeného stavu“.
Společnost nedokáže vždy zabránit vzniku a šíření mimořádných a krizových situací. Proto stát k zajištění své vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých občanů vytváří bezpečnostní systém, který svou činností zabezpečuje koordinovaný postup jeho složek umožňující naplnění definice bezpečnosti a bezpečnostních zájmů ČR.
V podmínkách České republiky jsou cíle krizového řízení státu zakotveny v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, kde je v Čl. 1 – „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“ Pro další subjekty krizového řízení jsou stanoveny povinnosti v Čl. 3 odst. 2 – „Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny podílet se na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.“
Pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v oboru své působnosti jsou stanoveny úkoly mimo jiné usnesením Bezpečnostní rady státu č. 295 ze 14. května 2002 k Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů.
Struktura bezpečnostního systému ČR
- Prezident republiky
- Parlament ČR
- Vláda ČR
- Bezpečnostní rada státu a její pracovní orgány
- Ústřední správní úřady
- Krajské a obecní úřady a jejich výkonné orgány krizového řízení
- Ozbrojené síly
- Ozbrojené bezpečnostní sbory
- Zpravodajské služby
- Záchranné sbory
- Záchranné a havarijní služby
- Právnické a fyzické osoby
Navigace
Kontaktujte nás
Zlínský kraj
třída T. Bati 21
761 90 Zlín
- +420 577 043 111
- +420 577 043 202
- www.kr-zlinsky.cz
- podatelna@kr-zlinsky.cz
- telefonní seznam Zlínského kraje
IČ: 70 89 13 20
ID datové schránky: scsbwku
Úřední hodiny
- pondělí8.00–17.00
- úterý8.00–15.00
- středa8.00–17.00
- čtvrtek8.00–15.00
- pátek8.00–13.00
Vyhledat v tel. seznamu
Přihlášení
hejtman Zlínského kraje
Vážení spoluobčané,
letos v létě bude Zlínský kraj dějištěm dvou významných událostí…
Těsně před prázdninami, v termínu od 23. do 28. června, se staneme pořadateli a hostiteli Her VI. letní olympiády dětí a mládeže České republiky. Jsme prvním z českých a moravských krajů, kde se dětská olympiáda koná již podruhé, čehož si vážíme jako projevu důvěry ze strany Českého olympijského výboru, který si kraje sám vybírá pro pořadatelství tohoto velkého sportovního podniku. Příprava olympiády klade vysoké nároky z hlediska zajištění všech organizačních náležitostí, a to jak na Zlínský kraj, tak i na partnerská města a obce, s nimiž v této věci úzce spolupracujeme. Právě v nich se uskuteční jednotlivé soutěže a mladí sportovci zde najdou potřebné zázemí. Do šestnácti sportovních a dvou doprovodných uměleckých disciplín se přihlásilo přes dva tisíce účastníků a já si velmi přeji, aby se jim u nás nejen dobře závodilo, ale aby se tady také pohodově cítili a zatoužili se k nám znovu vracet – třeba už letos o prázdninách.
Hned na to, 4. a 5. července, vyvrcholí na Velehradě oslavy 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Do Zlínského kraje zavítají tisíce návštěvníků, poutníků, představitelé státu, církví, akademického světa, neziskových organizací a mnoho hostů z domova i ze zahraničí, aby si společně s námi připomněli význam cyrilometodějské misie pro evropskou kulturu, vzdělanost i duchovní život. Zlínský kraj je iniciátorem projektu Velehrad 2013, který veřejnosti již nyní nabízí rozmanité spektrum aktivit k přiblížení odkazu obou bratří a k lepšímu poznání našich dějin. Přijměte pozvání na tyto akce – výběr je skutečně bohatý www.velehrad.eu.
MVDr. Stanislav Mišák
